Geodezie_-_tahak
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
a) zvolíme v rohu plochy výchozí bod a směr jedné strany
b) teodolitem, nivelačním přístrojem s vodorovným kruhem či pentagonem vytyčíme na výchozím bodě kolmý směr
c) na obou ramenech směrů vytyčíme celé délky čtverce či obdélníku plochy pásmem
d) pomocí úhloměrného přístroje či pomůcky vytyčíme zbývající roh celé sítě (pro kontrolu ze dvou sousedních rohů)
e) podél celé čtvercové sítě rozměříme velikost jednotlivých čtverců
f) vnitřní body čtvercové sítě se snadno vytyčí od oka jako průsečíky spojnic vnějších bodů pomocí výtyček
g) všechny body sítě označíme kolíky a očíslujeme
Vytyčení vrstevnice
Požadavek vytyčit vrstevnici dané výšky přímo v terénu se vyskytuje zejména při vodohospodářských stavbách, kdy je třeba vyznačit hranici zátopy. Úloha se nazývá vytyčení zátopové čáry.
Vytyčuje se nivelačním přístrojem a nivelační latí, přičemž se vychází z předem vybudovaného obvodového polygonového tahu, kterého vrcholy se výškově určili nivelací z nejbližších bodů jednotné nivelační sítě. Do prostoru zátopy se vede nivelační tah, a když se zjistí, že výška horizontu přístroje je 1 až 2 m nad danou výškou zátopové čáry, může se začít vytyčovat. Rozdíl „výška horizontu přístroje mínus výška zátopové čáry“ udává odčítání na lati. Vypočítaný údaj se na lati označí posunovací značkou a potom se od přístroje zařazuje pomocník po spádnici tak dlouho, dokud vodorovná ryska záměrného kříže dalekohledu protíná vypočítané odčítání na lati. Tím je vytyčený bod zátopové čáry, který se osadí kolíkem. Stejně tak se postupuje při vytyčování dalších bodů, přičemž při změně stanoviště přístroje se musí znovu vypočítat odečítání na lati.
Geodetická měření posunů stavebních objektů. Metody měření vodorovných posunů. Metody měření svislých posunů.
Organizace zeměměřické služby v ČR. Katastr nemovitostí. Geometrický plán.
Organizační struktura
ČÚZK
VÚGTK
ZÚ
ZKI 7x
KÚ 77x
KÚ1 7x
KÚ2 70x
ČÚZK = Český úřad zeměměřický a katastrální. Podléhá přímo vládě.
VÚGTK = Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (Zdiby)
ZÚ = Zeměměřický úřad
ZKI = Zeměměřické a katastrální inspektoráty (v krajích)
KÚ = Katastrální úřady: KÚ 1. stupně: Bývalé Geodézie, jsou v každém kraji. Zajišťují zeměměřické činnosti státní povahy : ZhB, PBPP, zodpovídají a dokumentují, provádějí mapovací práce, digitalizace, fotogrammetrii, reprografii a speciální práce. Řídí KÚ 2. stupně ve svém kraji. KÚ 2. stupně: Zajišťují vedení katastru, jeho soulad se skutečností a spravují podrobné bodové pole.
Prvním katastrem vzniklým na podkladě terénních měření byl Josefský katastr z roku 1785, ovšem přímým předchůdcem dnešního Katastru nemovitostí (KN) se stal až Stabilní katastr. Práce započaly roku 1817 a na našem území trvaly 12 let. Po dokončení sloužil Stabilní katastr jako podklad pro pozemkovou daň, která byla vyměřována podle plochy a čistého výnosu. Velké společenské změny z roku 1869 vedly k reambulaci, která měla jednorázově úvest údaje z katastru do souladu se skutečností. Kvalita map se tím ovšem zhoršila a jediným pozitivním důsledkem bylo zjištění, že Zemské desky, které do té doby sloužily k evidenci vlastnických práv, již kvalitativně nedostačují a je třeba zavést katastr jako právoplatné evidenční médium.