Geodezie_-_tahak
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Zájem státní správy o zajištění přehledu o skutečném užívání pozemků vyústilo v roce 1956 ve vydání vládního usnesení, které ukládalo založení Jednotné evidence půdy, v níž byly přednostně evidovány užívací vztahy k pozemkům na rozdíl od evidencí ostatních.
Operát JEP nemohl být proto použit k prokazování majetko - právních vztahů k nemovitostem.
Technickohospodářské mapování v letech 1961 - 1969
Stále rostoucí potřeba mapových podkladů pro pokrytí požadavků jednak technické ale i hospodářské sféry přispěla k vypracování koncepce takového mapování.
Byla vydána : Instrukce pro technickohospodářské mapování v měřítkách 1 : 1000, 1 : 2000, 1 : 5000.
Podle svého obsahu se mapy THM dělily na základní a účelové.
Mapování od roku 1993
Po společenských změnách v 90. letech prošel reformou i katastr, kde bylo přijato mnoho nových zákonů a ustanovení. Ve smyslu katastrálního zákona z roku 1992 se stanovuje, že při novém katastrálním řízení vzniká jako jeden z produktů mapové dílo, které vzhledem ke způsobu jeho zpracování má charakter digitální mapy. Oficiální název je digitální katastrální mapa a reprezentuje tzv. soubor geodetických informací.
Geometrický plán je zvětšenina katastrální mapy se zákresem. Geometrický plán je technickým podkladem pro provedení změny v katastru nemovitostí, tvoří tedy pouze přílohu k vyhotovení listin (např. Návrh na vklad) o právních vztazích k nemovitostem. Dalšími podklady pro tyto listiny jsou např. znalecký odhad pozemku, kupní nebo darovací smlouva atd.
Podle vyhlášky č.190/1996 Sb. se geometrický plán zhotovuje pro:
rozdělení pozemku
změnu hranice pozemku
vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru
grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného (věcné břemeno)
doplnění katastru o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci pokud se jeho hranice vytyčují v terénu změnu hranice katastrálního území
Geometrický plán často navazuje na "vytyčení hranice pozemku", např. při doplnění katastru o pozemek dosud vedený ve zjednodušené evidenci nebo při oddělení pozemku geometrický plán není možné vyhotovit bez předchozího vytyčení hranic jejichž průběh majitel pozemku nezná, nebo není schopen přesně určit.
Geometrický plán není mapa, nelze z něj odměřovat délky a úhly, nelze v něm uvádět prvky, které nejsou obsahem katastrální mapy např. ploty netvoří-li vlastnickou hranici, nelze jím nahrazovat "zaměření skutečného provedení" často požadované stavebním úřadem.
Československá jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK) budovaná v letech 1920-1957 především z časových a technických důvodů neobsahovala nová astronomická měření ani geodetické určení základen. V některých částech území byly převzaty i osnovy měřených směrů z druhé vojenské triangulace (1862-1898). Z této triangulace byl též nepřímo určen rozměr a umístění JTSK na Besselově elipsoidu výpočtem koeficientů Helmertovy transformace z vybraných 42 identických bodů. Tento způsob zaměření a zpracování má rozhodující vliv na kvalitu a především rozměr sítě. Dále tato síť nebyla propojena se sítěmi sousedních států.