Geodezie_-_tahak

Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě, týkající se měření posunů a přetvoření, musí být ověřeny úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem podle zákona 200/1994 Sb. o zeměměřictví ve smyslu Vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) č. 31/1995 Sb.

Pro měření svislých posunů na přístupných bodech se nejčastěji používá metoda přesné nivelace (PN). Základem vybavení je klasický nivelační přístroj s optickým mikrometrem nebo elektronický digitální přístroj, dosahující kilometrové chyby dvojí (obousměrné) nivelace cca 1 mm. Směrodatná odchylka určení výšky bodu, charakterizující přesnost měření, se pohybuje zpravidla v rozmezí 0,1 - 0,4 mm. V některých případech se s výhodou uplatní laserový nivelátor nebo pro určení malých vzájemných svislých posunů systémy hydrostatických nivelací. Svislost stavebních objektů lze ověřovat optickým či laserovým provažovačem nebo za určitých podmínek teodolitem. Pro dosažení třírozměrného popisu je možno spojovat uvedené metody nebo volit prostorové trigonometrické metody protínání nebo polární. Přesnost všech těchto metod se pohybuje v desetinách až celých milimetrech v závislosti na účelu a vnějších podmínkách (refrakce, osvětlení, viditelnost). Fotogrammetrické metody (např. s využitím časové základny) jsou zatím nejméně o řád méně přesné. K vyrovnání přesností však došlo už v oblasti strojírenských a průmyslových měření (řádově v 0,01 – 0,1 mm, tzv. digitální fotogrammetrie), kde je jejich výhodou rychlost expozice a obrovský objem získaných, kdykoli vyhodnotitelných informací. Nová uplatnění - už i v oblasti měření posunů - přináší dynamicky se rozvíjející použití GPS (Global Positioning System), tj. amerického družicového systému pro navigaci a určení polohy; jeho samostatnou obdobou je ruský GLONASS.

Podklady pro územní plánování a přípravu staveb. Geodetická část stavebního projektu.

Vytyčovací práce. Vytyčování polohy: bodu, přímky (úsečky), úhlu.

Vytyčováním zpravidla rozumíme přenesení projektovaného objektu nebo jednotlivých bodů geodetickým měřením do terénu. Podkladem pro vytyčování polohy bývá obvykle mapa nebo plán velkého měřítka. Zde je zakreslen nový, dosud neexistující projektovaný objekt. Pro výšková vytyčování jsou výchozími podklady obvykle podélné a příčné profily (řezy).

Vytyčování se uplatňuje ve všech oborech stavební činnosti. Vytyčujeme jak objekty s prostorovou skladbou, tak objekty liniové a plošné. V zemědělství a lesnictví se geodetickými metodami vytyčují hospodářsko – technické úpravy pozemků, lesní a polní cesty, účelové stavební objekty (např. kravíny, silážní jámy apod.), mostky, malé vodní nádrže, odvodňovací a zavodňovací stavby atd.