Geodezie_-_tahak
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Obr. 2.3. Směrník strany v rozličných kvadrantech
Tabulka 2.1
Hodnoty směrníku a tabulkového úhlu v rozličných kvadrantech
Protože při mnohých geodetických výpočtech se vychází ze směrníku, třeba kontrolovat jeho výpočet 45-stupňovou (50 gradovou) zkouškou, t.j. výpočtem směrníku (σ 12 + 45°), případně (σ 12 + SOg) podle vzorce
(2.4)
který vyplívá ze vztahu:
(2.5)
(2.7)
Oba dva výsledky vypočítané podle rovnice nejsou vždy stejně přesné. Přesnější je ta hodnota d12, která se vypočítá z většího souřadnicového rozdílu (Lalandovo pravidlo). Druhá hodnota, vypočítaná z menšího souřadnicového rozdílu, má jen kontrolní význam a při dalším výpočte se nebere do úvahy. Délka strany d12 se může vypočítat i ze souřadnic daných bodů P1 a P2 Pythagorovou větou.
Určení souřadnic bodu z délky strany a směrníku
Při určení souřadnic bodu ze směrníku a délky strany jde o převod polárních souřadnic na pravoúhlé souřadnice. Dané jsou dva body souřadnicemi P1 ( y1 , x1 ), P2 ( y2, x2). Máme určit souřadnice bodu P3 ( y3 , x3 ). Z jednoho z daných bodů (např. P1 ) odměříme přímo vzdálenost P1P3 = d13 a vrcholový úhel ω 1 stran d12 a d13. Z toho vyplývá:
čímž jsme vypočítali směrník strany d12. Pro směrník σ 13 dostaneme:
Polygonové pořady: rozdělení podle geometrického tvaru, podle připojení a orientace. Mezní odchylky.
Polygonový pořad je lomená čára, jejíž lomové body (polygonové body) určuje v souřadnicích. Délky v pořadu a levostranné úhly mezi nimi zjišťujeme přímým měřením.
Polygonový pořad - oboustranně orientovaný, orientovaný na jednom konci, volný, vetknutý, uzavřený neorientovaný, uzavřený orientovaný.
Polygonové pořady rozdělujeme podle několika hledisek.
Podle způsobu výpočtu
oboustranně připojené a orientované - u tohoto případu je třeba změřit levostranné vrcholové úhly ωP a ωK na bodech P a K ke známým bodům A a B
oboustranně připojené a orientované na počátku - tento případ nastane, když není na konci pořadu k dispozici bod B, a tudíž není možno změřit ωK
oboustranné připojené a neorientované (vetknuté) - v tomto případě není k dispozici bod A ani bod B, a tudíž
chybí levostranné vrcholové úhly ωP a ωK
jednostranně připojené a orientované (volné) - zde známe pouze bod P a bod A. Bod K ani B nejsou k dispozici
uzavřené - zde bod P splývá s bodem K, je však třeba znát ještě bod A.
Z hlediska kvality a možnosti kontrol je nejlépe použít variantu 1). Variantu 4) není pro nemožnost výpočetní ani měřické kontroly dobré používat. V případě nouze lze použít pořad maximálně o třech stranách. Volný polygonový pořad o jedné straně se nazývá rajon.
Podle délky stran polygonového pořadu
s dlouhými stranami (300 – 1500 m)
s krátkými stranami (60 – 300 m), výjimečně 50 m