RPMK Personální management - Přednášky v09

1. Osobnost manažera – Motivace pracovníků

Manažerské role (dle H. Mintzberga)

Interpersonální role:

a) Role představitele - reprezentuje svou organizaci

b) Role vedoucího - ve vztahu k podřízeným: motivovat, usměrnit, najít nedostatky a klady, kontrolovat úkoly, jež se mají plnit

c) Role spojovatele - jako správný vedoucí musí být ve vztahu jak s vnitřním systémem organizace, tak v kontaktu s vnějšími útvary obklopujícími organizaci

Informační role - vychází z interpersonální role:

a) Role pozorovatele - cíleně vyhledává informace pro pochopení organizace života, situace organizace, svolává porady, spolupracuje s tiskem, účastní se formálních i neformálních aktivit za účelem získání informací pro svou organizaci

b) Role šiřitele - šíří informace svým podřízeným, prezentuje i hodnotí, i manipuluje

c) Role mluvčího – ofic. reprezentuje organizaci navenek, hájí a brání zájmy org. navenek

Rozhodovací role

a) Role podnikatele - vymýšlí, podněcuje a podniká změny

b) Role řešitele rušivých udál. - reaguje na neočekáv. skuteč. a řeší je, navrací stabilitu

c) Role distributora zdrojů - hospodaří se zdroji: lidskými, finančními, technickými či přidělením pravomocí, vždy dbá o dostatek zdrojů

d) Role vyjednavače - komunikuje s jednotlivci či skupinami nadřízenými či podřízenými

Vedoucí pracovník

• Vedoucí pracovník je osoba formálně a někdy i neformálně vykonávající činnost řízení a má jako součást celkového řídicího systému organizace výrazný podíl na efektivnosti skupiny.

• Je osobnost, která se v podmínkách pracovní skupiny uplatňuje, rozvíjí a ovlivňuje dění ve skupině.

• Vedoucí pracovník své postavení ve skupině podmiňuje hlavně čtyřmi základními činnostmi, jsou to:

1. plánování: zahrnuje činnosti související s optimálním řešením úkolů, problémů, s vhodnými postupy a metodami

2. organizování: patří sem určení činnosti, jejich přidělení jednotlivým pracovníkům, skupinám pracovníků, s čímž souvisí otázka přikazování

3. motivování pracovníků a kontrola úkolů: je zpětnou informací pro vedoucího pracovníka o realizaci a příkazu

4. vedení lidí: jde o celkový přístup k podřízeným, aplikování konkrétních forem a metod vedení.

• Ve skupinách vznikají i osobní neformální vztahy, neformální podskupiny, které neurčuje ani neovlivňuje organizační systém pracoviště.

• V rámci neformálních skupin obvykle působí jeden neformální vedoucí, který je určitým reprezentantem skupiny.

Formální vs. neformální vedoucí (M. Moulis)

• Výraznější vliv formálních vedoucí se projevuje v ovlivňování života skupiny jako celku, zatímco neformální vedoucí více ovlivňovali atmosféru ve skupině.

• Vliv formálních vedoucích výrazně klesal u pracovních skupin smíšeného pohlaví, zatímco u skupin tvořených převážně muži nebo ženami formální vedoucí více ovlivňoval život skupiny.

• Ve skupinách s kratší dobou trvání se více prosazovali neformální vedoucí.

• Ideální stav je, jestliže formální vedoucí je zároveň i neformálním reprezentantem skupiny.

• Vyřešení základních vztahů mezi vůdcem a vedoucím v pracovní skupině má velký význam pro její efektivní fungování.