Geodezie_-_tahak2

Pro měření svislých posunů na přístupných bodech se nejčastěji používá metoda přesné nivelace (PN). Základem vybavení je klasický nivelační přístroj s optickým mikrometrem nebo elektronický digitální přístroj, dosahující kilometrové chyby dvojí (obousměrné) nivelace cca 1 mm. Směrodatná odchylka určení výšky bodu, charakterizující přesnost měření, se pohybuje zpravidla v rozmezí 0,1 - 0,4 mm. V některých případech se s výhodou uplatní laserový nivelátor nebo pro určení malých vzájemných svislých posunů systémy hydrostatických nivelací. Svislost stavebních objektů lze ověřovat optickým či laserovým provažovačem nebo za určitých podmínek teodolitem. Pro dosažení třírozměrného popisu je možno spojovat uvedené metody nebo volit prostorové trigonometrické metody protínání nebo polární. Přesnost všech těchto metod se pohybuje v desetinách až celých milimetrech v závislosti na účelu a vnějších podmínkách (refrakce, osvětlení, viditelnost). Fotogrammetrické metody (např. s využitím časové základny) jsou zatím nejméně o řád méně přesné. K vyrovnání přesností však došlo už v oblasti strojírenských a průmyslových měření (řádově v 0,01 – 0,1 mm, tzv. digitální fotogrammetrie), kde je jejich výhodou rychlost expozice a obrovský objem získaných, kdykoli vyhodnotitelných informací. Nová uplatnění - už i v oblasti měření posunů – přináší dynamicky se rozvíjející použití GPS (Global Positioning System), tj. amerického družicového systému pro navigaci a určení polohy; jeho samostatnou obdobou je ruský GLONASS.

21. Co tvoří geodetickou dokumentaci památkových objektů?

22. Jaké jsou náležitosti geodetické části stavebního projektu?

23. Co je to geometrický plán?

Výsledek zeměměřických činností určených k vedení a údržbě katastru nemovitostí v aktuálním stavu. Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí o právních vztazích k nemovitostem, pro vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám, které jsou předmětem katastru nemovitostí, pro změnu hranice katastrálního území a obce, pro změnu hranice druhu pozemku. Spolu s právními listinami a měřickou dokumentací (výsledky geodetických měření) je technickým podkladem pro provedení změny v operátu katastru nemovitostí.

24. Jaký je rozdíl mezi pozemkem a parcelou?

Pozemek – část zemského povrchu oddělená od sousedních částí zemského povrchu (pozemků) hranicemi.

Parcela – pozemek nebo několik vzájemně sloučených pozemků zobrazených na katastrální mapě hranicemi a označených jedním parcelním číslem a mapovou značkou druhu pozemku (to neplatí vždy, orná půda se v katastrální mapě mapovou značkou neoznačuje) v rámci konkrétního katastrálního území.

25. Jak se nazývají územní orgány zeměměřictví a katastru v ČR (najdete je v každém býv. okresním městě)?