Geodezie_-_tahak2

4. Jaký je závazný výškový systém, používaný v ČR?

Výškový systém Baltský - po vyrovnání. Od roku 2000 jediný závazný výškový systém používaný na území České republiky. Srovnávací hladinou pro výpočet výšek v systému je střední hladina Baltského moře v Kronštatu. Systém používá normální Moloděnského výšky.

5. Jaká měřítka mají mapy označené: a) BŘECLAV 5-2, b) 12-24, c) 24-32-18 ?

Měřítko mapy – poměr nezkreslené délky na mapě k odpovídající délce ve skutečnosti (např. na zemském povrchu). Označuje se výrazem 1:M, kde M je měřítkové číslo. Platí: Čím je měřítkové číslo menší, tím je měřítko mapy větší, např. mapa vyhotovená v měřítku 1:1000 je mapa velkého měřítka, mapa vyhotovená v měřítku 1:1000000 je mapa měřítka malého.

6. Co je to směrník?

Směrník je úhel, který svírá rovnoběžka s osou +X v daném bodě se stranou s12 , např.: σ12 a σ21 na obrázku.

7. Jaký je rozdíl mezi chybou systematickou a náhodnou?

Systematická chyba – chyba, která při větším počtu měření, prováděných za týchž podmínek téže hodnoty určité veličiny zůstává co do absolutní hodnoty a znaménka stejná, anebo která se při změně podmínek mění podle určité zákonitosti. Příčiny systematických chyb mohou být známé i neznámé. Systematickou chybu, kterou lze pomocí výpočtu nebo podle zkušenosti určit, je nutno vyloučit patřičnou korekcí. Se systematickými chybami, které sice nelze určit, ale jejichž hodnotu pokládáme ve srovnání s nejistotou měření za dostatečně malou, zachází se při výpočtu nejistoty měření jako s chybami náhodnými. Systematické chyby, které nelze určit, ale jejichž hodnota se považuje ve srovnání s nejistotou měření za dosti velkou, je nutno přibližně odhadnout a uvažovat při výpočtu nejistoty měření. Systematická chyba je obvykle proměnná s měřenou nebo ovlivňující veličinou.

Náhodná chyba – chyba měnící se náhodným způsobem při opakovaných měřeních téže veličiny za týchž podmínek. Nelze ji korigovat. Lze ji zmenšovat opakovaným měřením.

8. Co je to váha měření?

9. Které osové podmínky musí splňovat správně rektifikovaný teodolit?

Mají-li být vodorovné a svislé úhly, měřené teodolitem správné, nestačí jenom přístroj horizontovat a centrovat. Musí být splněny ještě další podmínky, vyjádřené vzájemnou polohou os přístroje. Při měření vodorovných směrů (úhlů) je třeba, aby při sklápění dalekohledu teodolitu vytvořila záměrná přímka svislou rovinu. Při měření výškových (zenitových) úhlů přistupuje ještě podmínka, aby při vodorovné záměře bylo na svislém kruhu určité čtení odpovídající způsobu dělení a číslování. Při zkoumání správnosti přístroje je vhodné kontrolovat v tomto pořadí (přístroj je vybaven alhidádovou libelou):