Geodezie_-_tahak2

Řídící segment – je umístěn v USA, sestává z hlavní řídící stanice a několika monitorovacích stanic rozmístěných po celém světě. Při každém průletu družic nad těmito stanicemi jsou vyhodnoceny parametry jejich drah a vypočteny korekce, které jsou vyslány zpět na dané družice a odtud do přijímače, kde dojde k aktualizaci uložených dat o družicích.

17. Jaký je rozdíl mezi příčným řezem a podélným profilem?

Podélný profil trasou projektované liniové stavby případně i příčné řezy - podklad pro vyznačení předmětu územního rozhodnutí (obvykle rozhodnutí o umístění liniové stavby).

18. Které jsou hlavní prvky pro vytyčení oblouku?

Kruhový oblouk je daný obvykle směrem tečen t1 a t2 a poloměrem r. Úhel tečen určíme přímo měřením v bodě V, nebo nepřímými metodami.

Na vytyčení kruhového oblouku s daným poloměrem se musí: určit středový úhel α, vypočítat vytyčovací prvky hlavních bodů oblouku, které tvoří začátek oblouku, vrchol oblouku a konec oblouku, v některých případech vypočítat vytyčovací prvky pomocné tečny vedené obvykle vrcholem oblouku a vypočítat vytyčovací prvky podrobných bodů oblouku.

19. Popište princip vytyčení vrstevnice (např. zátopové čáry) v terénu.

Požadavek vytyčit vrstevnici dané výšky přímo v terénu se vyskytuje zejména při vodohospodářských stavbách, kdy je třeba vyznačit hranici zátopy. Úloha se nazývá vytyčení zátopové čáry.

Vytyčuje se nivelačním přístrojem a nivelační latí, přičemž se vychází z předem vybudovaného obvodového polygonového tahu, kterého vrcholy se výškově určili nivelací z nejbližších bodů jednotné nivelační sítě. Do prostoru zátopy se vede nivelační tah, a když se zjistí, že výška horizontu přístroje je 1 až 2 m nad danou výškou zátopové čáry, může se začít vytyčovat. Rozdíl „výška horizontu přístroje mínus výška zátopové čáry“ udává odčítání na lati. Vypočítaný údaj se na lati označí posunovací značkou a potom se od přístroje zařazuje pomocník po spádnici tak dlouho, dokud vodorovná ryska záměrného kříže dalekohledu protíná vypočítané odčítání na lati. Tím je vytyčený bod zátopové čáry, který se osadí kolíkem. Stejně tak se postupuje při vytyčování dalších bodů, přičemž při změně stanoviště přístroje se musí znovu vypočítat odečítání na lati..

20. Vyjmenujte aspoň dvě z metod měření vodorovných posunů stavebních objektů a dvě z metod měření posunů svislých.

Měření posunů slouží k získávání podkladů pro posouzení stavu, funkce a bezpečnosti objektů a také pro ověření teoretických předpokladů o chování základové půdy a objektu. Pro měření se vypracovává projekt měření posunů, který uvádí potřebné geologické, hydrologické a stavební informace a hodnoty očekávaných nebo kritických posunů. Samostatnou část představují rozbory přesnosti geodetického měření, ze kterých vyplývá výběr měřické metody a přístrojového vybavení, rozvržení a jednoznačné umístění pozorovaných a vztažných bodů, jejich stabilizace měřickými značkami, označení a ochrana. Měření je zpravidla organizováno jako etapové. Základní etapa se měří ještě před zahájením stavebních prací. Další etapy následují po pravidelném časovém úseku (periodická měření, někdy po celou dobu životnosti stavby) nebo po dosažení určitého stupně výstavby (např. dokončení stavební jámy, základové desky, výstavby na úroveň terénu, hrubé stavby, vystrojení novostavby). Posuny jsou rozdílem odpovídajících si souřadnic základní a libovolné další etapy, vyjádřených v témže (často v místním) souřadnicovém systému. Posuny se dělí z několika hledisek. Absolutní posuny jsou vztaženy ke stabilním ověřeným tzv. vztažným bodům, umístěným mimo oblast působení vlivů, vyvolávajících posun sledovaného objektu (např. pokles poddolovaného objektu vůči nezasaženému okolí). Relativní posun vztahuje polohu tzv. pozorovaného bodu sledovaného objektu k poloze téhož bodu v měřické etapě časově předcházející (např. průhyb pole mostu při statické zkoušce). Odlišovat můžeme posuny vodorovné, svislé nebo prostorové (tzv. 3D). Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě, týkající se měření posunů a přetvoření, musí být ověřeny úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem podle zákona 200/1994 Sb. o zeměměřictví ve smyslu Vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) č. 31/1995 Sb.