Vypracovane_otazky_geodezie

S-JTSK Souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální používaný v geodetické službě ČR. Systém S-JTSK byl definován na bázi trigonometrické sítě a vykazuje nepravidelně měnící se lokální deformace vůči například WGS-84 (dnes asi nejrozšířenější matematický geodetický model zemského elipsoidu (souřadný systém) používaný od ledna 1987. Implicitní souřadný systém většiny GPS přijímačů). Výškový systém ČR je určen: -výškovým bodovým polem -střední hladinou použitého moře -druhem použitých výšek - způsobem vyrovnání ( zpracování )

Členění:a) Základní výškové bodové pole ( ZVBP ) obsahuje

Základní nivelační body ( ZNB ) - 11 základních bodů

ČSNS I. řád – tvořena nivelačními pořady seskupenými do niv polygonů

ČSNS II. řád – vložením niv. pořadů do polygonů I. řádu

ČSNS III. Řád – pořady, kterými je dále zhuštěna síť I. a II. řádu

b) Podrobné výškové bodové pole

Nivelační síť IV. Řádu

Plošné nivelační sítě ( PNS )

Výškové indikační body (VIB)

20,Výpočet směrníku a délky strany

- znám – A[xA, yA], B[xB, yB]

- chci - σAB

21,Výpočet rajonu

Rajón určuje měřený bod směrem a délkou strany d, tedy polárními souřadnicemi. Pomocí těchto prvků se od známých bodů S a A vypočítají polární souřadnice měřeného bodu B.

- úhel určovaného směru, d - délka

- znám – A[xA, yA], sAB, σAB

- chci - B[xB, yB ]

22,Výpočet protínání vpřed z úhlů(odvození)

- znám – A[xA, yA], B[xB, yB]

- měřím - ωA, ωB

- chci - C[xC, yC]

23,Výpočet protínání vpřed z délek(odvození)

U protínání z délek jsou určujícími veličinami délky měřené zpravidla na bodě, jehož souřadnice počítáme. Zda při měření nedošlo k omylu se kontroluje měřením délky na dal.í bod o známých souřadnicích a vypočítají se znovu souřadnice z další kombinace.

Tachymetrie - současné určení polohy i výšky podrobných bodů, nižší přesnost 0,3 – 0,5 m

Nitková tachymetrie - síť stanovisek – většinou se buduje samostatně ( pouze u malých lokalit s malými nároky na přesnost lze budovat s podrobným měřením). Hustota stanovisek je závislá na přehlednosti terénu a na dosahu nitkového tachymetru. Pro měřítko 1:1000 lze z jednoho stanoviska zaměřit území v okruhu 120 – 150 m ( tj. max. vzdálenost stanovisek kolem 200 m ). Pro malé lokality se stanoviska budují v rámci polygonového pořadu, zpravidla uzavřeného, většinou nepřipojeného na body polohového pole.Souřadnice se počítají v místní souřadnicové soustavě.

Velké lokality – polygonové pořady připojené na polohové ( popřípadě i výškové ) bodové pole, nebo trojúhelníkové řetězce.

Pro výškové určení hlavních stanovisek se použije technické nivelace.

Podrobné body – subjektivní pojetí , nelze zcela konkretizovat.