Geologie tahák

Zaplavované údolní nivy, bažiny a rašeliniště území ohrožená sesuvy a svahovými pohyby pozemky na strmých svazích a území, na nichž tvrdé horniny skalního podkladu vycházejí na povrch

území poddolované, okraje starých lomů a místa s pokročilými krasovými jevy v oblastech ohrožených zemětřesením území a podél mladších tektonických linií.

Vlastnosti spraší

Spraše a sprašové sedimenty jsou naváté větrem. Podle zrnitosti převládají ve spraších prachové částice velikosti 0,01 až 0,05 mm, kterých bývá 40-50%. Zbytek tvoří jílovité částice a jemný písek. Mineralogické složení spraše záleží na horninách, z jejichž zvětralin byly spraše vyváty. Skládají se ze zrnek křemene, živců, slíd i jiných horninových nerostů. Důležitou součástí spraší je uhličitan vápenatý (bud' rozptýleně, v zrnkách, bělavé povlaky na puklinách, vyplňuje dutinky po kořenech, drobné výkvěty, konkrece). Žlutohnědá barva spraše pochází od hydroxidu železa. Odvápněné a částečně přemístěné spraše označujeme jako sprašové hlíny.

V původním uložení není vrstevnatá, je pórovitá, kyprá a zpravidla je prostoupena svislými trhlinami, má vertikální strukturu. Svislá odlučnost je dobře patrná na strmých stěnách hlinišť.

Spraše jsou propustné (svisle více než vodorovně 10-50x), ale srážková voda se v nich dlouho udržuje a v dobách sucha vzlíná kapilárně k povrchu. (V našich podmínkách se na nich vytvořily většinou černozemní půdní typy.) Z technického hlediska má spraš příznivé vlastnosti při výkopu základových jam a příkopů, neboť se snadno rozpojuje a svahy se udrží dočasně téměř ve svislém sklonu na výšku několika metrů. Jako základová půda je velmi stlačitelná a při různém zatížení nestejnoměrně sedá. Při nasycení vodou je prosedavá. Tvoří souvislé poryvy a závěje na svazích obrácených k východu a jihovýchodu.

MECHANICKÉ VLASTNOSTI

Prosedavost - K označení redukce objemu zeminy vlivem jejího provlhčení a působení napětí se v inženýrské geologii a geotechnice používá více pojmenování: -kolaps; -prosedavost; -ztekucení; a sufóze, která je zde vzpomenuta jen pro úplnost. Kolaps je definovaný jako náhlé porušení struktury, vyvolané zvýšením stupně nasycení zeminy, změnami tlaku vody v pórech zeminy anebo zvýšením smykového napětí, popřípadě kombinací uvedených faktorů. Prosedavost je vázaná v zásadě pouze na spraše

aesprašovítě zeminy. Definuje se jako schopnost zemin náhle

redukovat svůj objem v důsledku provlhčení a svislého

přitížení. Ztekucení je proces, při kterém se nesoudržné zeminy

(jemně písky) vlivem hydrodynamického tlaku tečením

dostávají do pohybu a redukují svůj objem. Sufóze, tj. vyplavování jemnějších částic do zeminy, je

také provázena náhlou redukcí 000objemu.