Geologie tahák

Úkolem územního plánování v dnešním pojetí je pokud možno optimálně využít daného území i jeho přírodních zdrojů se zřetelem k příhodným podmínkám krajiny a s ohledem na ochranu přírodního prostředí. Účelné rozdělení území na plochy určené pro zemědělské a lesní hospodářství, pro těžbu nerostných surovin, pro sídlištní a průmyslové zastavění s potřebou sítí technických zařízení, na chráněná území a plochy určené k zotavení pracujících požaduje především rozsáhlé znalosti geologických a přírodních poměrů. Je nutno uvážit i vlastní činnost člověka a její důsledky pro přírodní prostředí.

Druhy územních plánů:

Územní plány širších zájmových oblastí – návrh zásadních směrnic pro uspořádání zájmových území tak, aby byly využity a rozvinuty všechny možnosti.

Směrné plány sídlišť s příslušným zájmovým územím – vymezení zájmového území města a řešení vzájemných vztahů mezi sídlištěm a přírodními podmínkami.

Obecné zastavovací plány měst a obcí – se pořizují podle zásad schválených v územních plánech vyšších stupňů. Stanoví se v nic podrobně druh, způsob, rozsah využití pozemků po stránce stavební.

31) Podklady územního plánování

Zpracování ÚP předpokládá dokonalou znalost plánovaného prostředí. K základním průzkumům přírodního prostředí náležejí tyto podklady: Podklady geografické – studium map, prohlídka terénu, morfologické tvary, členitost rozložení stávajícího zastavění, vodních ploch a toků, zalesněných pozemků, dopravních linií.

Rozbor geologický – hlavním podkladem je inženýrsko-geologická mapa, která poskytuje přehled o složení a vlastnostech hornin, hloubce podzemní vody, ložiska nerostných surovin.

Rozbor vodohospodářský – má vedle dat hydrologických a hydrogeologických obsahovat údaje o propustnosti půdních vrstev, ploše lesních porostů, údaje pro akumulaci srážkové i podzemní vody.

Rozbor agropedologický – výsledky výzkumu se vyjadřují v pedologických mapách (přihlíží se ke genezi a typu, fyzikálním, chemickým a biologickým vlastnostem půdy).

Rozbor klimatologický – vyznačit plochy vhodné a méně vhodné pro osídlení, rekreaci a rozmístění průmyslu a ostatních investiční výstavbu. Vedle těchto základních rozborů je třeba ještě dalších plánů – otázky společenské, hospodářské, dopravní, biologické, chráněná území…

32) Geologické úkoly při plánování a výstavbě sídlišť

Výstavbu nového sídliště i jiného objektu je nutno řešit podle směrného územního plánu nebo zastavovacího plánu jako součást krajiny. Pro zastavění je radno vybírat plochy tvořené např. chudými písčitými a

štěrkovými půdami, které zpravidla poskytují příznivé podmínky a přitom jsou zemědělsky méně cenné. Při návrhu zastavovacího plánu se vyhýbáme pozemkům s nevhodnými geologickými a základovými podmínkami, jsou to např.: