M01 - Základy petrografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Magmatické horniny
znaky tj. barvou, štěpností, tvrdostí, leskem a habitem. Kromě toho je u každé-
ho minerálu uveden jeho chemický vzorec a hustota. Zmíněny jsou také nejdů-
ležitější výskyty daného minerálu v horninách.
Pro přehled je zde uveden pouze výčet nejdůležitějších minerálů, běžně se vy-
skytujících ve magmatických horninách. Mezi nejhojnější minerály, zastoupe-
né ve většině hornin i v největším objemovém množství, patří skupina živců.
Ty se dělí podle přítomných kationtů na živce alkalické, a na živce sodno-
vápenaté tzv. plagioklasy.
Dále je velmi běžným a důležitým minerálem křemen, který spolu s živci má
zásadní klasifikační význam. Následující minerály se v nejrozšířenějších ty-
pech hornin zpravidla vyskytují jako minerály podružné. Jsou to slídy musko-
vit a biotit, dále amfiboly, pyroxeny, foidy, a zcela v nepatrném množství pak
turmalín, granát, olivín, analcim a ze sulfidů pyrit. Vlastnosti minerálů jsou
v příloze 1.
4.4
Klasifikace magmatických hornin
Základní rozdělení magmatických hornin je možné provést z genetického hle-
diska na horniny intruzívní (plutonické) a extruzívní (vulkanické).
Podrobné členění vychází z kvantitativního zastoupení vybraných horninotvorných minerálů.
Tato klasifikace byla vypracována mezinárodní komisí Mezinárodní unie geologických věd na
podkladě návrhu A. Streckeisena v roce 1972. Podle něho se označuje jako Streckeisenova
klasifikace plutonických hornin a je mezinárodně uznávána. Ke klasifikačním účelům se vyu-
žívá těchto minerálů:
Q - křemen, A - alkalické živce, P - plagioklasy, F - foidy, M - mafické (tmavé) minerály. Hor-
niny s obsahem mafických minerálů do 90 % se klasifikují podle světlých minerálů, s vyšším
obsahem, podle tmavých minerálů. Klasifikační diagram má podobu dvojitého trojúhelníka s
vrcholy Q,A,P,F u hornin s M<90%, přičemž je nutné světlé součástky přepočítat na 100 (tj. Q
+ A + P =100 nebo A + P + F =100). Přesné zařazení do diagramu je možné až po kvantita-
tivní mikroskopické analýze obsahu minerálů z výbrusu horniny.
Podle obsahu SiO2 se vyvřeliny rozdělují na horniny:
• kyselé (obsah SiO2 - nad 65%), pro které je typické to, že obsahují kře-
men v podstatném množství. Jsou to např. všechny granitoidy.