M01 - Základy petrografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Dostoupí-li magma až k zemskému povrchu a dojde k jeho výlevu, vznikají
horniny extruzívní, označované také jako vulkanity. Ochlazování a ztuhnutí
taveniny na povrchu (lávy) probíhá ve srovnání s podmínkami pod zemským
povrchem velmi rychle, a to podmiňuje často makroskopicky celistvý vzhled
hmoty vulkanitů a v závislosti na okolnostech tuhnutí (láva se pohybuje nebo je
na místě) vznik někdy i prostorově uspořádané struktury.
Uvedené rozlišení na základě zrnitosti je hrubé a v některých případech se mů-
žeme setkat např. s jemně zrnitou hlubinnou horninou z okraje plutonického
tělesa, mající již charakter žilné horniny nebo s žilnou horninou upomínající
hmotou horninu výlevnou. V takových případech je pro správné určení horniny
nezbytné ověřit charakter geologického tělesa v terénu.
- 13 (63) -
Geologie
4.2
Struktury magmatických hornin
STRUKTURA je soubor charakteristických znaků, které jsou podmíněny uspo-
řádáním nerostných součástek v prostoru, jejich velikostí, omezením, stupněm
krystalizace a vyplněním prostoru hmotou. Pro zjednodušení makroskopického
popisu hornin jsou v tomto skriptu do pojmu struktura zahrnuta i hlediska chá-
paná ve starším, klasickém pojetí petrologie jako textura.
Pro makroskopické rozlišování hornin jsou struktury velmi důležité, protože
odráží podmínky vzniku horniny, ze kterých vychází základní členění hornin
na magmatické, sedimentární a metamorfované. Používají se i jako jedno z
klasifikačních kriterií. Struktury se rozlišují především na základě těchto krité-
rií:
• orientace a rozložení součástek (např. všesměrná, šmouhovitá, kulovi-
tá)
• vyplnění prostoru horninovým materiálem (např. masivní, pórovitá,
mandlovcovitá)
• velikosti zrn (nejdříve podle relativní velikosti (porfyrická, stejnoměrně
zrnitá), následně podle skutečné velikosti (např. jemně zrnitá, hrubě zr-
nitá atd.)
• stupně krystalizace (např. holokrystalická)
• omezení minerálů (např. hypautomorfní)
Nejtypičtější strukturou magmatických hornin, zvláště plutonitů, je struktura
všesměrně zrnitá. Hmota horniny se jeví při pohledu z různých směrů stejná.
Anizometrické krystaly jsou orientovány všemi směry a nevykazují přednostní
orientaci.
Méně běžná je proudovitá neboli fluidální struktura se zjevnou přednostní ori-
entací, která může být zpodobněna uspořádáním anizometrických krystalů ne-
bo protažením pórů u výlevných hornin do směru pohybu lávy.