M01 - Základy petrografie

- 19 (63) - 

Geologie 

4.5.1.2 

Plutonické horniny bez křemene 

Mezi plutonické horniny bez křemene patří syenit, diorit, gabro, amfibolovec, 
pyroxenit,  a  těšinit. Strukturně se plutonické horniny bez křemene v podstatě 
shodují s předchozími.  

Syenit  

Vyznačuje se značně proměnlivou barvou. Hlavní minerály tvořící syenit jsou 
K-živce (ortoklas, mikroklin), plagioklasy jsou přítomny jen ve velmi malém 
množství, z tmavých minerálů bývá nejčastější složkou amfibol a biotit, méně 
častý je pyroxen. Syenit má zpravidla středně zrnitou až hrubozrnnou strukturu. 
Velmi tmavý, porfyrický syenit s množstvím tmavých minerálů v základní 
hmotě a vyrostlicemi bílého K-živce se nazývá durbachit. Tato varieta, amfi-
bol- biotitový syenit se v Českém masívu vyskytuje např. ve středočeském plu-
tonu a tvoří velkou část třebíčského masívu. Zde byl využíván jako stavební 
kámen již ve středověku např. na raně gotické bazilice v Třebíči. Na rozdíl od 
něj se v jihlavském masívu vyskytuje pyroxenový syenit používaný jako kva-
litní drcené kamenivo.  

Diorit  

Odlišuje se od předchozích plutonitů vždy tmavě šedou až černošedou barvou 
díky velkému podílu tmavých minerálů. Ze světlých minerálů jsou zastoupeny 
výhradně plagioklasy. Z tmavých minerálů je běžně zastoupen amfibol a pyro-
xen, biotit je méně častý. Oproti syenitu je diorit častěji drobně a stejnoměrně 
zrnitý. Diorit netvoří zpravidla samostatná tělesa, ale bývá součástí rozsáhlej-
ších magmatických plutonů. V České republice se diority vyskytují např. ve 
středočeském plutonu, při východním okraji dyjského masívu, v brněnském 
masívu, v kdyňském bazickém masívu. Diorit má výborné fyzikálně-
mechanické vlastnosti (vysoká pevnost, leštitelnost) a často se těžil ve střed-
ních Čechách jako tmavý ušlechtilý kámen.  

Gabro  

Obvykle velmi tmavá hornina složená z bazických plagioklasů a pyroxenů. 
Podle charakteru pyroxenu se odlišují různé variety gabra se specifickými ná-
zvy. Často obsahuje rudní minerály jako např. magnetit, ilmenit nebo pyrhotin. 
Gabro se nezřídka vyznačuje hrubozrnnou strukturou. V Českém masívu gabro 
vystupuje, podobně jako diorit, v rámci větších plutonických těles. Známé vý-
skyty gabra jsou ve středočeském plutonu mezi Sázavou a Březnicí. Zde byl 
těžen jako ušlechtilý, ozdobný kámen (např. lokalita Pecerady). Gabro je rov-
něž typickou horninou ranského masívu v Železných horách. Stavební význam 
jako kamenivo má gabro v západních Čechách u Poběžovic. Podobné složení 
jako gabro má i hrubozrnná hornina labradorit. Na rozdíl od gabra je složena 
převážně jen z plagioklasu labradoritu, podle něhož se jmenuje. Vyznačuje se 
barevnou opalescencí na štěpných plochách plagioklasu a patří mezi vyhledá-
vané dekorační kameny.