M01 - Základy petrografie

Další (např. křemen, kalcit a dolomit) nezanikají při metamorfóze, a proto se 
mohou vyskytovat jak v sedimentárních, tak i metamorfovaných horninách 
(např. přeměna vápence v krystalický vápenec neboli mramor).  

6.4 

Přehled metamorfovaných hornin  

6.4.1  Regionálně metamorfované horniny  

Regionálně metamorfované horniny s dobře patrnou plošně paralelní strukturou 
jsou nazývány krystalické břidlice. Jestliže vznikly ze sedimentárních hornin, 
jsou označovány jako parabřidlice, při vzniku z magmatických hornin jsou 
nazývány ortobřidlice.  

Fylit  

Barva fylitu je nejčastěji šedá až tmavě šedá. Často obsahuje také příměs chlo-
ritu, který způsobuje šedozelenou barvu horniny. Přechod do téměř černé barvy 
ovlivňuje příměs grafitu. Struktura je u fylitu jemně plošně paralelní s výraz-
nou odlučností podle ploch foliace. Podle tvaru minerálních zrn ji lze označit 
jako lepidoblastickou. Podle absolutní velikosti součástek je fylit velmi jemně 
zrnitý. Na minerálním složení fylitu se podílí sericit, chlorit, křemen, albit, ně-
kdy biotit. Přítomnost sericitu dodává foliačním plochám fylitu i ostatních sla-
bě metamorfovaných hornin hedvábný lesk, který je charakteristickým znakem 
pro odlišení slabě metamorfovaných břidlic od sedimentárních jílových břidlic 
(na vrstevních plochách nejsou lesklé).  

- 48 (63) - 

Metamorfované horniny 

Sericitová břidlice, chloritová břidlice, mastková břidlice  

Jsou to horniny světle šedé až šedozelené barvy, většinou výrazně plošně para-
lelní, makroskopicky celistvé, převážně s lepidoblastickou strukturou. Hlavní-
mi minerály jsou sericit a/nebo chlorit a/nebo mastek. Dále se mohou v men-
ším množství vyskytovat živec a epidot.  

Svor  

Tato krystalická břidlice je většinou šedá, stříbrošedá nebo hnědošedá. Struktu-
ru má výrazně plošně paralelní s velmi dobrou odlučností podle ploch foliace. 
Podle tvaru součástek má svor strukturu lepidoblastickou. Podle velikosti 
součástek je středně zrnitý. Může být rovněž porfyroblastický. Křemen a 
muskovit a někdy i biotit se podstatnou měrou podílejí na minerálním složení 
svoru. Podružně jsou zastoupeny živce. Jako porfyroblasty jsou v některých 
svorech přítomny nejčastěji granáty (granátové svory) nebo staurolit 
(staurolitové svory).  

Pararula  

Obvykle má šedou barvu. Plošně paralelní struktura bývá většinou zřetelná, 
ovšem v některých případech může být i nevýrazná. Hlavními minerály jsou 
křemen, živce a slídy, z nichž převládá biotit. Z typicky metamorfních minerá-
lů je někdy zastoupen sillimanit. Podle minerálního složení lze rozlišovat např. 
pararuly biotitové, sillimanitové, granátové. Trojice parabřidlic fylit, svor, pa-
rarula je příkladem, kdy ze stejné výchozí horniny (pelitické sedimentární hor-
niny) vzniknou v různých stupních metamorfózy různé horniny.