M01 - Základy petrografie

Upozornění: neplést si amfibolovec a amfibolit !  

Eklogit  

Je to velmi tmavá hornina, zelenočerné nebo červenozelené barvy (červeně 
skvrnitá). Eklogit je příkladem metamorfitu s všesměrnou strukturou. Ojediněle 
mívá náznak plošně paralelní struktury. Z hlediska habitu přítomných minerálů 
je granoblastický až grano-nematoblastický. Velikost zrna kolísá od struktury 
drobnozrnné až po hrubozrnnou. Eklogit je složen z pyroxenu a granátu, což 
způsobuje jeho vysokou hustotu (3.5 g.cm

3). Eklogit je nejpevnější metamor-

fovanou horninou.  

Některé typy eklogitu jsou používány jako dekorační kameny. Vyhledávány 
jsou zejména typy s černozelenou barvou pyroxenu a dostatečně velkými a 
barevně výraznými zrny granátu.  

Serpentinit (hadec)  

Barva serpentinitu je zelenočerná nebo téměř  černá. Je to hornina většinou s 
všesměrnou, makroskopicky celistvou strukturou. Navětralé serpentinity 
přecházejí do žlutozelené barvy. žilky azbestu (chryzotilu) s mocností od 
několika mm do několika cm jsou v serpentinitech velmi hojné. Hlavním 
minerálem je serpentin, vedle kterého muže být přítomen granát. Kromě 
serpentinu a granátu se v serpentinitech mohou vyskytovat i pyroxeny, 
amfiboly a rudní minerály. Hadce jsou používány jako dekorační kámen. 
Ceněny jsou především pro svou výraznou temně zelenou až černozelenou 
barvu a zajímavé žilkování. Odtud pochází i název horniny (připomíná hadí 
kůži).  

- 50 (63) - 

Metamorfované horniny 

Někdy může být problematické odlišení amfibolitu, eklogitu a hadce, zvláště 
obsahují-li tyto horniny porfyroblasty granátu. Je nutné si uvědomit, že amfibo-
lit a eklogit mají jemně až drobně zrnitou hmotu mezi porfyroblasty, kdežto 
serpentinit je makroskopicky celistvý. Vzájemné odlišení amfibolitu a eklogitu 
je obtížnější. Vodítkem může být nazelenalý odstín pyroxenu omfacitu v eklo-
gitu nebo dlouze sloupečkovitý tvar zrn amfibolu v amfibolitu (jsou vidět jeh-
ličkovité štěpné plochy amfibolu).  

Ortorula  

Zbarvení ortoruly je obvykle šedé, žlutohnědé nebo šedočervené. Struktura je 
většinou plošně paralelní (plástevnatá, okatá), ale může být až nevýrazně ploš-
ně paralelní. Granoblastická až lepido-granoblastická, drobně až středně zrnitá. 
Minerálním složením se ortoruly neliší od granitoidních hornin. Převládají 
křemen, živce, slídy, amfiboly a pyroxeny. Podle minerálního složení lze odli-
šovat muskovitové, biotitové, dvojslídné nebo amfibolové ruly.