M01 - Základy petrografie

Ve stavební praxi jsou slabě metamorfované horniny (fylity, sericitové, mast-
kové, chloritové břidlice) spolu se svory a částečně i pararulami horninami 
náchylnými zejména ke svahovým pohybům, z důvodu zvýšeného výskytu 
slídových minerálu na plochách foliace, které výrazně snižují tření a způsobují 
snadnou odlučnost. V rámci studia tektoniky horninového masívu je nutno vě-
novat dostatečnou pozornost zjištění směru a úhlu úklonu foliačních ploch. 
Fylity se rovněž používají jako obkladový materiál. Výhodou je, že se dají 
(podle ploch foliace) štípat na velmi tenké desky.  

Metakvarcit  

Je to šedá až světle šedá, někdy modrošedá až hnědošedá hornina s všesměrnou 
nebo plošně paralelní a granoblastickou strukturou. U plošně paralelních variet 
jsou na plochách foliace většinou soustředěny slídy a foliační plochy jsou proto 
lesklé. Podle minerálního složení lze rozlišovat metakvarcity sericitové, mus-
kovitové a chloritové. V praxi se metakvarcity používají jako drcené kamenivo. 
Je to dáno jejich technickými vlastnostmi, především pevností a křehkostí.  

Mramor  

Mramor je souhrnné technické označení pro krystalické vápence a dolomity, 
které vznikly metamorfózou sedimentárních vápenců a dolomitů. Mramory se 

- 49 (63) - 

Geologie 

od vápenců liší makroskopicky tím, že jsou makroskopicky zrnité (granoblas-
tické). U hruběji zrnitých typů jsou zřetelně vidět lesklé štěpné plochy kalcitu. 
Barva čistých mramorů je bílá. Barevná pestrost mramoru je však velká a závi-
sí na obsahu příměsí. Vlivem grafitu jsou mramory zbarveny v různých odstí-
nech šedi až po tmavě šedou. Přítomností jiných minerálů vznikají variety na-
růžovělé, žluté, světle modré, nazelenalé nebo hnědočervené. Struktura mramo-
ru je granoblastická, jemně až středně zrnitá, všesměrná, někdy s přechodem do 
nevýrazně plošně paralelní. Hlavními minerály mramoru jsou kalcit a dolomit. 
Podružně se v mramorech vyskytuje flogopit (slída zlatohnědé barvy).  

Mramory jsou jedněmi z nejpoužívanějších hornin ve stavební praxi (jako sta-
vební i dekorační kámen). Již od nejstarších civilizací jsou díky svým technic-
kým vlastnostem vyhledávaným stavebním materiálem. Jsou velmi snadno 
opracovatelné (kalcit má tvrdost 3) do libovolných tvaru (použití v sochařství).  

Amfibolit  

Je šedočerný nebo černý. Strukturu má všesměrnou až plošně paralelní (pásko-
vanou), v některých případech pak lineárně paralelní, jemně až hrubě zrnitou. 
Podle tvaru zrn se jedná o strukturu nematoblastickou. Pro amfibolity je cha-
rakteristická minerální asociace amfibol a plagioklas. Z dalších minerálů mo-
hou být v amfibolitech zastoupeny např. biotit, pyroxeny a granáty.