M01 - Základy petrografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Tyto horniny jsou známy především z kontaktu s vyvřelými hlubinnými tělesy.
Poskytují kvalitní drcené kamenivo.
Porcelanit
Je často pestře zbarvená hornina. Nejčastěji šedé, ale také žlutošedé, hnědoše-
dé, červenohnědé i černé barvy. Zbarvení závisí na minerálním složení původní
pelitické sedimentární horniny. Porcelanity jsou makroskopicky celistvé, vše-
směrné, značně tvrdé horniny s lasturnatým lomem. Jsou velmi křehké a na
hranách ostré. Na rozdíl od sedimentárních rohovců jsou matné a na hranách
neprůsvitné.
Erlan (vápenato-silikátový rohovec)
Vzniká kontaktní metamorfózou sedimentárních vápenců, které obsahovaly
křemitou nebo jílovitou příměs. Je to šedozelená až hnědošedá, celistvá nebo
jemně zrnitá hornina s všesměrnou až slabě plošně paralelní strukturou. Hlav-
ními minerály jsou diopsid (druh pyroxenu), živce a křemen. V některých erla-
nech mohou být přítomny také granáty.
KONTROLNÍ OTÁZKY:
1. Které jsou nejdůležitější faktory metamorfózy?
2. Jaké znáte typy metamorfóz?
3. Jaká je nejběžnější struktura u regionálně metamorfovaných hornin?
4. Jaké znáte typy struktur podle tvaru zrn?
5. Čím se liší orto- a parabřidlice?
6. Která metamorfovaná hornina je nejpevnější?
7. Jaký je rozdíl mezi vápencem a mramorem?
8. Které minerály vznikají při metamorfóze?
9. Které metamorfované horniny jsou nepříznivé pro stavební činnost?
10. Co je to porcelanit?
- 52 (63) -
Technicky významné vlastnosti hornin
7
TECHNICKY VÝZNAMNÉ VLASTNOS-
TI HORNIN
Technicky významnými vlastnostmi se rozumí takové, které bezprostředně
ovlivňují použitelnost horniny v technické praxi a tedy i ve stavebnictví.
Při výběru a hodnocení významných vlastností musíme vycházet z hlediska
charakteru a účelu použití horninového prostředí, které chceme zhodnotit.
Podle toho je možné vyčlenit vlastnosti horninových masívů, které představují
horninová tělesa v přirozeném stavu, jejichž celistvost je porušena diskontinui-
tami tj. plochami nespojitosti. Jsou chápány z hlediska inženýrské geologie
především jako základová půda, pokud jsou v interakci se stavební konstrukcí.
U horninových masívů je důležité určit geologickou stavbu, charakter a hustotu
diskontinuit, stupeň zvětrání a hydrogeologické poměry (např. propustnost).