M02 - Základy všeobecné a inženýrské geologie a hydrogeologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
4.4.2 Rupturní (křehké) deformace
Chová-li se horninový masív vůči tektonickým silám křehce, dochází v něm ke
vzniku trhlin různého měřítka a charakteru. K nejvýraznějším tektonickým
strukturám v rámci horninových komplexů patří zlomy neboli dislokace.
Podél zlomů dochází ke zřetelným pohybům sousedních horninových bloků.
Podle regionálního významu a hloubky do které zlomy sahají, lze rozlišit něko-
lik kategorií. Z globálního hlediska jsou nejdůležitější hlubinné zlomy porušu-
jící zemskou kůru a sahající místy až do svrchního pláště. Podél těchto tekto-
nických struktur dochází jednak k rozšiřování zemské kůry: riftový systém Ze-
- 25 (47) -
Geologie
mě, jednak ke střetu dvou ker kolizní nebo také subdukční zóny, kde se pod-
souvá jedna kra pod druhou. Pohyby na těchto globálních tektonických zónách
jsou doprovázeny významnou vulkanickou a seizmickou aktivitou.
Obr. 13 Schéma hlavních typů vrás: přímá (a), šikmá (b), překocená (c), ležatá (d) a ponořená
(e). Vrásy stejnoklonné (A), vějířovité (B) a klikaté (C).
Tektonická rozhraní regionálně geologických oblastí jsou tvořena regionálními
zlomy, jejichž hloubkový dosah bývá menší. V Českém masívu se vyskytují
hlavní tektonická rozhraní ve směru JZ-SV, kterým se říká krušnohorskézlo-
my, dále ve směru JV-SZ, které se označují jako zlomy západosudetské a zlo-
my ve směru J-S se nazývají rýnské. Zlomy V-Z směru nejsou časté a nemají
zvláštní označení. Jednotlivé horninové masívy a horninové komplexy mohou
být porušeny zlomy ještě menšího měřítka.
Podle orientace k hlavnímu napětí 1 rozlišujeme zlomy:
• tlakové, které vznikají kolmo k největšímu hlavnímu napětí 1(tlak), na
zlomové spáře dochází k drcení
- 26 (47) -
Horninové masívy, jejich strukturní prvky a deformace
• tahové, které vznikají kolmo na nejmenší hlavní napětí 3 (tah),.u nich
dochází k oddálení ker
• střižné, ty vznikají tehdy, nastal-li posun v plochách orientovaných ko-
se k
σ1 a σ3
Střižné neboli smykové zlomy jsou trojího typu:
• pokles - nadložní kra se pohybuje po úklonu zlomové plochy (1 je verti-
kální, 2 a 3 jsou horizontální), obr. 14
• přesmyk - nadložní kra se pohybuje proti úklonu zlomové plochy (1 a 2