M01 - Technologie betonu a stavební keramika

Technologie výroby stavební keramiky 

Technologii výroby keramiky lze obecně shrnout do následujících etap: těžba a 
úprava surovin, vytváření, sušení, výpal. 

Stavební keramika 

- 37 (64) - 

7.3.1  Těžba a zpracování surovin 

Zpracováním natěžených vstupních surovin začíná keramický výrobní proces. 
Zpracováním rozumíme úpravu surovin zahrnující především drcení, mletí a 
mísení jednotlivých složek výrobní směsi. Každý keramický výrobek potřebuje 
určitou jemnost výrobní směsi, kterou popisujeme maximálním zrnem ve smě-
si: porcelán, zdravotní keramika 100 

µm; obkladačky 60 µm; dlaždice 60 – 200 

µm; lícové cihly 90 – 500 µm; kamenina 300 – 2000 µm; žárovzdorný materiá-
ly 3 mm; cihly 5 mm. Úprava konzistence výrobní směsi se volí také podle 
způsobu vytváření.  
Zpracování surovin se uskutečňuje v sestavě vhodných strojů ve vhod-
ném pořadí, které jsou vzájemně propojené mezioperační dopravou podle sku-
penství dopravovaného materiálu. Základní operace jsou: dávkování (např. 
skříňový podavač), drcení (např. kolový mlýn), mletí (např. bubnový mlýn, 
válce), třídění, míšení, obohacování, granulování a mezioperační skladování. 
Z hlediska vlhkosti surovinové směsi při zpracování surovin rozlišujeme mok-
rou a suchou úpravu surovin. 

7.3.2  Keramické vytváření (formování) 

Představuje převedení polydisperzního systému výrobní směsi v kompaktní 
systém konkrétních geometrických rozměrů (= výlisek). Při vytváření dochází 
ke změně tvaru a změně vzájemné polohy částic působením vnějších sil.  
Podle tvaru a rozměrů výrobku se v keramice používají tři základní druhy vy-
tváření. 
Lití suspenze (břečky) do forem

. Používá se k vytváření složitých tvarů (např. 

zdravotní keramika) s obsahem vody v suspenzi 30 – 40 %. Vytváření litím 
břečky obecně může být tzv. na střep (voda ze suspenze je jednostranně odsá-
vána formou, nejčastěji sádrovou, a po vytvoření střepu se přebytek suspenze 
vylije) nebo na jádro (suspenze zcela vyplní formu). 
Vytváření z tvárného (plastického) těsta

 při vlhkosti těsta 15 – 25 %. Základ-

ním strojem je šnekový lis (dnes výhradně vakuový) a výlisky jsou tvarovány 
horizontálním tažením (cihlářské výrobky) nebo vertikálním tažením (kameni-
nové trouby větších světlostí), ražením (pálená krytina), vytáčením (nádoby 
kruhového průřezu, talíře, hrnky aj.), vytlačováním do formy (např. kachle). 
Lisováním ze suché (granulát) nebo zavlhlé (drolenky)