BEL2_učitelský-sešit-B

  Doplňte do tab. 22 a tab. 24 fázory napětí a proudů zátěže. Pro zátěž Y je potřeba nejprve vypočítat fázor 

napětí mezi středy UN podle (86) a z něj pak fázory napětí na fázových impedancích zátěže UZ podle (87). 
Z napětí na fázích zátěže se poté určí fázové proudy If = IZ (88). Pro zátěž  jsou fázory napětí na zátěži 

rovny sdruženým napětím sítě UZ= Us (82). Z těchto napětí se pak spočítají fázory sdružených proudů zátěže 

(89) a fázových proudů If (90). 

  Z hodnot  fázorů fázových napětí  Uf a fázových proudů  If určete výkony v jednotlivých fázích soustavy. 

Spočtěte nejprve pro každou fázi komplexní výkon S podle (95) a z něj pak výkon činný P (reálná část S), 
jalový  Q (imaginární část  S) a zdánlivý S (velikost S). Z činného a zdánlivého výkonu určete podle (94) 
účiník cos 

.  

Pracovní postup 

Zapojení pracoviště je na obr. 33. Vodiče nerozpojujte, pouze kontrolujte správnost zapojení. Je třeba dodržet 
i správné  pořadí fází připojených k zátěži přes analyzátor sítě. Musí být propojeny shodně označené svorky 
zdroje a analyzátoru, resp. analyzátoru a zátěže. 

Zdroj je tvořen oddělovacím regulovatelným trojfázovým transformátorem a je nastaven na fázové napětí 
3× 48 V / 50 Hz.  Skutečné napětí se může mírně lišit v závislosti na napětí rozvodné sítě, nastavení 
transformátoru však neměňte. 

obr. 33  Zapojení pracoviště pro měření výkonu v trojfázové soustavě 

Zátěž je přepínatelná mezi Y (bez nulového vodiče) a 

 dalším přepínačem se volí souměrná nebo nesouměrná 

zátěž, viz obr. 34. Souměrná zátěž je čistě odporová (tři výkonové rezistory), při volbě nesouměrné zátěže se ke 
druhé fázi zátěže přiřadí kondenzátor C a ke třetí fázi cívka L. 

R

R

R

L

C

R

R

R

C

L

obr. 34  Zapojení měřené souměrné a nesouměrné zátěže do hvězdy a do trojúhelníka 

2B  Výkon v trojfázové soustavě REFERENČNÍ HODNOTY B 

17 

a)  Zkontrolujte správné zapojení pracoviště. Poté zapněte analyzátor sítě i PC a spusťte obslužný program