BEL2_učitelský-sešit-B

dvojnásobnou amplitudu oproti u1 a je zpožděné o td. Napětí na začátku vedení je ovlivňováno 

superpozicí s odraženou vlnou, tentokráte zpožděnou dvojím průchodem vedením o čas 2td. 

  vedení nakrátko (zakončené zkratem) - obr. 54. Dochází k úplnému odrazu se změnou fáze o 180° 

(činitel odrazu je 

2 = -1),  napětí na konci vedení (zkratu) je nulové, lze je chápat jako součet dvou 

shodných vln s navzájem opačnou polaritou. Napětí na začátku vedení je opět ovlivňováno superpozicí 
s odraženou vlnou, zpožděnou dvojím průchodem vedením o 2td. 

Všechny ostatní možné případy zátěže vedení leží mezi uvedenými limitními případy, činitel odrazu se u nich 
pohybuje v rozmezí od -1 do +1. Při setrvačné zátěži vedení (L, C) je činitel odrazu komplexním číslem a řešení 
odrazu vln je komplikovanější. 

Vzhledem k tomu, že v reále je vedení vždy ztrátové a pro reálnou zátěž jsou činitelé odrazu (169) a (170) 
v absolutní hodnotě menší než 1, amplituda vln každým odrazem klesá a pro řešení stačí uvažovat konečný počet 
vln. Přechodný děj na vedení tak můžeme pomocí vypočtených  činitelů odrazu s uvážením konečného 
ustáleného stavu řešit i přibližnými grafickými metodami, jak ukazuje příklad  řešení vln na nepřizpůsobeném 
vedení. 

u(x,t)

u

l

x

0

l

u

a)  0<

t<T

0

l

u

b)  

T<t<2T

0

l

u

c)  2

T<t<3T

Rg

R2

l

0

i

l

0

i

l

0

x

x

i(x,t) 

i

t = 0

ip1

io1

ip2

uo1

up1

up2

obr. 55  Přechodný děj na nepřizpůsobeném bezeztrátovém vedení, 

skládání postupných a zpětných vln napětí a proudu

Vedení na obr. 55 je zakončeno rezistorem R2 a je napájeno generátorem s vnitřním odporem Rg, které jsou 

různé od vlnového odporu RV. Sepnutím spínače vznikne napěťový i proudový skok, které se pohybují fázovou 

rychlostí vf jako napěťová a proudová vlna po vedení směrem k jeho konci, kde se odrazí. Následně nastávají 

další odrazy jednotlivých vln na obou koncích. Řešení přechodného děje na vedení je patrné z obrázků. Pro 
bezeztrátové vedení je ustálený stav