Vypracovane_otazky_ke_zkousce_2013

 
Maskování  zvuků  je  dáno  způsobem  činnosti  vnitřního  ucha  a  je  závislé  na  rozdílu  kmitočtů  zvuků  a  jejich 

intenzitě. Maskování se měří posunem sluchového prahu maskovaného zvuku. Rozlišujeme tzv. kmitočtové 
maskování (v angličtině simultaneous masking) současně znějících zvuků a dočasné maskování (v angličtině 
temporal masking).  

 
 
22. Vysvětlete pojem dočasné maskování.  
 

Maskování je možné pozorovat nejen při současném znění maskujícího a maskovaného zvuku, ale také krátkou 
dobu  po  odznění  maskovacího  zvuku  a  dokonce  i  krátkou  dobu  před  zazněním  maskovacího  zvuku.  Prvně 
jmenovanému jevu se říká post-masking, druhému pre-masking. Při zjišťování maskovacího účinku pre- a post-
maskingu se používají krátké šumové pulsy, které jsou přehrány krátce před zazněním, resp. krátce po odeznění 
zvuku.  

Post-masking  lze  vysvětlit  dobou  regenerace  podrážděných  smyslových  buněk  a  pre-masking  setrvačností 

sluchového orgánu. 

 
 
23. Jaká je definice kritického pásma kmitočtů?  
 

Definice kritického pásma (Fletcher) vychází z předpokladu, že při maskování širokopásmovým šumem se 
uplatňuje pouze ta část spektra šumu, která leží v okolí maskovaného tónu. Dále předpokládá, že maskování je 
dosaženo, pokud výkon čistého tónu a části šumu podílející se na maskování jsou stejné. Takto definovaná 
kmitočtová pásma mají takovou šířku, která produkuje stejný akustický výkon šumu jako čistého tónu, který 
je právě maskován. 
Hraniční hodnota vzdálenosti maskovacích zvuků, kdy je maskovací práh konstantní, je šířka kritického 
pásma. 
Šířka kritického pásma je závislá na dolním/středním kmitočtu tohoto pásma. Dle Zwickera je závislost šířky 
kritického pásma na jeho středním kmitočtu do 500 Hz konstantní (100 Hz) a poté roste přibližně lineárně se 
strmostí 0,2f.