AktPrvky_Koton_final

Komunikace mezi stejnými vrstvami dvou různých systémů je řízena komunikačním

protokolem za použití spojení vytvořeného sousední nižší vrstvou. Architektura umožňuje
výměnu protokolů jedné vrstvy bez dopadu na ostatní. Příkladem může být možnost
komunikace po různých fyzických médiích - ethernet, token ring, sériová linka.

Architektura TCP/IP je členěna do čtyř vrstev (na rozdíl od referenčního modelu OSI

se sedmi vrstvami):

• aplikační vsrtva (application layer),
• transportní vrstva (transport layer),
• síťová vrstva (network layer),
• vrstva síťového rozhraní (network interface).

Vstrva síťového rozhraní

je nejnižší vrstvou a umožňuje přístup k fyzickému přeno-

sovému médiu. Je specifická pro každou síť v závislosti na její implementaci. Příklady sítí:
Ethernet, Token ring, FDDI (Fiber Distributed Data Interface), X.25, SMDS (Switched
Multi-megabit Data Service).

Síťová vrstva

zajišťuje především síťovou adresaci, směrování a předávání datagramů.

Na této vrstvě jsou využívány např. protokoly IP, ARP (Address Resolution Protocol),
RARP (Reverse Address Resolution Protocol), ICMP, IGMP (Internet Group Manage-
ment Protocol), IGRP (Interior Gateway Routing Protocol), IPSEC. Síťová vrstva je
implementována ve všech prvcích sítě - směrovačích i koncových zařízeních.

Transportní vrstva

je implementována až v koncových zařízeních (počítačích) a

umožňuje proto přizpůsobit chování sítě potřebám aplikace. Poskytuje spojované (protokol

Aktivní prvky datových sítí pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO

55

TCP, spolehlivý) či nespojované (UDP, nespolehlivý) transportní služby.

Aplikační vrstva

je vrstvou aplikací. Aplikacemi se rozumí programy (procesy),

které využívají přenosu dat po síti ke konkrétním službám pro uživatele. Jako příklad lze
uvést protokoly Telnet, FTP (File Transfer Protocol), HTTP (Hypertext Transfer Pro-
tocol), DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol), či DNS (Domain Name System).
Aplikační protokoly používají vždy jednu ze dvou základních služeb transportní vrstvy,
tj. TCP nebo UDP (User Datagram Protocol), případně obě dvě (např. DNS). Pro roz-
lišení aplikačních protokolů se používají tzv. porty, což jsou domluvená číselná označení
aplikací. Každé síťové spojení aplikace je jednoznačně určeno číslem portu a transportním
protokolem (a samozřejmě adresou počítače). Při popisu jednoznačného určení aplikace
pomocí čísla portu, používaného transportního protokolu a IP adresy je pak využíván
pojem "socket".