AktPrvky_Koton_final
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
68
FEKT Vysokého učení technického v Brně
tak asymetrická.
Směrovací protokoly typu link-state pak využívají principu optimalizace trasy, kdy
hlavním cílem je minimalizace celkového součtu metrik mezi zdrojem a příjemcem užiteč-
ného datového toku. Algoritmus typu link-state aktivně testuje stav linky k sousedním
směrovačům a tuto informaci posílá do celé sítě. Každý směrovač v síti tak má úplnou in-
formaci o celé topologii sítě. Optimální cesta je následně počítána pomocí tzv. Dijkstrova
algoritmu.
Směrovač informuje své sousedy o přiřazených metrikách pomocí zpráv Link State
Advertisement (LSA). Zpráva o metrice se neposílá zpět do směru, odkud byla přijata. V
případě, že metrika cesty k dané síti v přijaté LSA zprávě je menší, než aktuální hodnota ve
směrovací tabulce, tak si směrovač aktualizuje svůj záznam. V opačném případě neprovádí
žádnou změnu. Dále pak rozešle svoji zprávu LSA svým sousedům. Směrovač je povinen
předávat LSA zprávy na všech portech kromě portu, přes který byla zpráva LSA přijata.
Ve zprávě LSA je uvedeno, která část informace od kterého směrovače pochází. K přijatým
informacím každý směrovač přidá svoje znalosti o sítích a metrikách. Proto v ustáleném
stavu všechny směrovače znají celou topologii sítě a mají stejné informace k rozhodování.
Správnost přijetí LSA zpráv je pak potvrzována zprávou Link State Acknowledgment
(LSAck).
K zástupcům směrovacích protokolů z této skupiny patří protokol OSPF (Open Shor-
test Path First), mezi jehož hlavní výhody patří aktivní testování stavu linky k sousedním
směrovačům. Případná změna ve stavu spojení mezi aktivními prvky je okamžitě rozesí-
lána dalším aktivním prvků. Nedochází tak k periodickému rozesílání směrovací tabulky,
na základě které by pak došlo k vyhodnocení o ztrátě spojení jako tomu je u proto-
kolu RIP. Výhodou protokolu OSPF je, že podporuje alternativní cesty a dovoluje tak
rozdělení zátěže datového toku do více cest. Dále směrovací protokol OSPF dovoluje roz-
dělit stávající autonomní systém do menších samostatných oblastí, v anglické literatuře
označované jako area, a tím tak dovoluje jistou hierarchizaci. Je to analogie k samotným
autonomním systémům, které do dílčích celků rozdělily globální síť, ovšem toto dělení na
oblasti probíhá právě v rámci jednoho autonomního systému (obr. 5.6).