AktPrvky_Koton_final

Mluvíme-li o směrovacím protokolu RIP, pak metrikou je zde označován počet pře-

skoků, tzv. hop count, jehož maximální hodnota může být 15, resp. 16 kdy takto ohod-
nocená síť je již považována za nedostupnou. V případě protokolu OSPF je metrikou tzv.
cena, což je váhový koeficient vyjadřující parametry samotného spojení mezi jednotlivými
směrovači. Dané spojení mezi dvěma aktivními prvky je omezeno hodnotou 65535, ale
maximální hodnota součtu metrik pro nejkratší cestu není omezena. Přestože současná
podoba protokolu RIP ihned informuje sousedy v případě zjištěné změny v topologii sítě,
zásadním problémem tohoto protokolu je jeho pomalá konvergence.

Aktivní prvky datových sítí pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO

73

5.1.5

Další směrovací IGP protokoly

Protokoly RIP a OSPF nejsou jedinými zástupci směrovacích protokolů využívaných pro
směrování dat uvnitř autonomního systému. Dalším zástupcem směrovacích protokolů
typu distance-vector je např. proprietární protokol IGRP (Interior Gateway Routing Pro-
tocol) firmy Cisco. Znamená to tedy, že protokol IGRP byl nasazován jen na zařízeních
této společnosti. Byl definován za účelem překonat omezení směrovacího protokolu RIP,
který je omezen počtem přeskoků a jednoduchou metrikou. Protokol IGRP pro ohodno-
cení jednotlivých linek podporuje komplexnější metriku, která v sobě odráží zpoždění,
šířku pásma, spolehlivost či zatížení linky. Maximální počet přeskoků je pak 255 a ak-
tualizace směrovacích informací je prováděna pravidelně každých 90s. Oproti protokolu
RIP dovoluje vícecestného směrování a využití alternativních cest. Nepodporuje však sítě
s proměnnou délkou masky podsítě. Z tohoto důvodu jeho nasazení se již neočekává.

Protože si společnost Cisco uvědomila zásadní omezení svého směrovacího protokolu