AktPrvky_Koton_final

• Když směrovač nepřijme směrovací informace z daného směru po dobu 180 s, tak si

tuto cestu označí jako nepoužitelnou. K tomuto účelu se využívá časovač označen
jako invalid timer, či jen zkráceně Invalid.

• Časovač Flush slouží k vyhodnocení situace, kdy ani po 240s z tohoto směru ne-

64

FEKT Vysokého učení technického v Brně

dostane směrovač žádné směrovací informace, pak odstraní ze směrovací tabulky
všechny informace, vztažené k sítím, které byly dostupné přes daný směr.

V rámci modifikací protokolu RIP byl pak definován i tzv. Hold-down časovač, který

bude zmíněn později.

Zásadním nedostatkem původní definice směrovacího protokolu RIP je jeho pomalá

konvergence v případě změny konfigurace v síti, neboť informace o této změně se z jed-
noho konce sítě na druhý může šířit dlouho. S ohledem na omezení počtu směrovačů v
jednom autonomním systému a pravidelným aktualizacím po 30s může jít maximálně o
7,5min. Během této doby jednotlivé směrovače využívají nesprávnou informaci pro potřeby
směrování uživatelských dat a vzniká tzv. problém smyček ve směrovacích tabulkách. Ne-
platné záznamy ve směrovací tabulce tak způsobují vysílají data po neplatných cestách a
zacyklení uživatelských paketů v síti, což způsobuje vážné problémy z pohledu zahlcení
síťových prvků.

Pro názornost této skutečnosti je možné uvést příklad uvedený na obr. 5.4, který

sestává ze tří směrovačů A, B a C. Tyto směrovače prostřednictvím portů vzájemně pro-
pojují sítě s adresami 20.1.1.0 až 20.4.1.0. Na počátku každý směrovač ve své směrovací
tabulce obsahuje záznam o sítích, ke kterým a přes který port je připojen, kdy vzdále-
nost k těmto sítím je nulová. V průběhu aktualizací směrovacích tabulek se informace o
existenci dalších sítí šíří k ostatním směrovačům, kdy v případě neexistujícího záznamu
o dané sítí jsou informace o její dostupnosti přidány do směrovací tabulky relevantního
směrovače a vzdálenost k této sítí je navýšena o jednotku. Je tomu tak např. v případě
sítě 20.3.1.0, kdy informaci o existenci této sítě směrovač A získává od směrovače B. Daná
síť je tedy pro směrovač A dostupná přes sériový port S0 a je vzdálená 1 přeskok. Ob-
dobným způsobem je v rámci následující aktualizace směrovač A informován o existenci
sítě s adresou 20.4.1.0, které je opět dostupná prostřednictvím portu S0 a tato síť je již
vzdálená dva přeskoky. Pokud se topologie sítě nemění, pak v rámci dalších pravidelných
zpráv Response, kterými si aktivní prvky vyměňují informace o sítích, které jsou pro ně
dostupné, se ani směrovací tabulky žádného ze směrovačů nezmění.