Makroekonomie - Zápisky z přednášek

oběživo a vklady na účtech (M1) + vklady na termínovaných účtech (vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců = likvidní vklady)

Široké peníze = peněžní agregát M3

zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí (některé akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace)

REPO OPERACE poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem cenných papírů. Dlužník se zavazuje věřiteli, že na něj převede dohodnuté množství zastupitelných cenných papírů proti zaplacení určitých finančních prostředků (zajišťovací převod proti čerpání úvěru), a věřitel se zavazuje k určitému datu nebo na požádání dlužníka převést cenné papíry zpět na dlužníka proti zaplacení sjednané částky peněz (jistiny s úroky).

vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů

Měnové agregáty

Pasiva M1 M2 M3 Emitované oběživo x x x Jednodenní vklady x x x Vklady s dohodnutou splatností do 2 let x x Vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců x x Repo operace x Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu x Emitované dluhové cenné papíry do 2 let x

Trh peněz

místo, kde se reguluje množství peněz v ekonomice = vytváří se peněžní nabídka, kterou reguluje CB, lidé si na něm nemůžou půjčovat peníze

Poptávka na trhu peněz

= poptávka po peněžních zůstatcích

peněžní zůstatky = vysoce likvidní aktiva s nízkým rizikem a žádným nebo nízkým výnosem (oběživo, vklady na běžných účtech)

vychází z teorie poptávky po penězích (transakční motiv, motiv opatrnostní a spekulační)

$$\begin{matrix} \mathbf{M}_{\mathbf{d}}\mathbf{=}\mathbf{M}_{\mathbf{d}}\left( \mathbf{Y}_{\mathbf{n}}\mathbf{,}\mathbf{r}_{\mathbf{N}} \right) \\ \mathbf{\text{\ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ }}\left( \mathbf{+} \right)\mathbf{( - )} \\ \end{matrix}$$

Yn – nominální důchod

rN – nominální úroková míra

v okamžiku, kdy máme příjem, tak si z něj necháme peníze v hotovosti a s růstem příjmu roste poptávka peněz v hotovosti. Když jsou nízké úroky v bance, peníze si víc necháváme v hotovosti.

Křivka: klesající = při vysoké úrokové míře je poptávané množství peněz v hotovosti malé – vyplatí se spořit, pokud je úroková míra nízká, spoření se nevyplatí, peníze na účet moc nedáváme a držíme je v hotovosti

Nabídka na trhu peněz

= peněžní zásoba

za peníze považujeme oběživo a bankovní vklady

CB a komerční banky vytváří peníze

CB nemá ziskový motiv – určuje množství peněz v ekonomice, určuje úroky – když jsou vysoké, vydá větší množství hotovosti

komerční banky díky tomu, že jsou bankami s částečnými rezervami – část vkladů ve formě rezerv, zbytek půjčují

půjčují a přijímají peníze, získávají z úroků z půjček