Makroekonomie - Zápisky z přednášek

Rovnováha trhu peněz

lidé v souhrnu drží právě tolik peněžních zůstatků, kolik jich chtějí držet

Nastává, když se poptávka protíná s nabídkou peněz

peněžní zásoba se rovná sumě poptávaných peněžních zůstatků

$$\begin{matrix} \mathbf{M}_{\mathbf{s}}\mathbf{=}\mathbf{M}_{\mathbf{d}}\left( \mathbf{Y}_{\mathbf{n}}\mathbf{r}_{\mathbf{N}} \right) \\ \mathbf{\text{\ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ }}\left( \mathbf{+} \right)\mathbf{( - )} \\ \end{matrix}$$

Ms – nominální peněžní zásoba (nabídka peněz)

Md – nominální poptávka po penězích

Yn – nominální důchod

rN – nominální úroková míra

(Fisherova) rovnice směny

vyrovnání toku výrobků a služeb s toky peněz určených k jejich nákupu (množství peněz v ekonomice)

vztah HDP k peněžním agregátům M

M • V = P • Y

M – množství peněz v oběhu P – cenová hladina

V – rychlost obratu peněžní jednotky Y – reálný produkt

Množství peněz v ekonomice závisí přímo úměrně na nominálním produktu a nepřímo úměrně na rychlosti obratu peněz V.

Úroveň cenové hladiny závisí:

přímo úměrně na množství peněz v ekonomice a rychlosti obratu peněz

nepřímo úměrně pak na objemu reálného produktu (čím vyšší je GDP, tím ? jsou ceny)

Inflace

Množství peněz v ekonomice ovlivňuje stav ekonomiky

M • V = P • Y

Inflace představuje růst všeobecné cenové hladiny v čase.

Všechno zdražuje při stejném počtu peněz v ekonomice

Inflace je růst cen neboli zmenšování kupní síly peněz (nikoliv kupní síly lidí).

Inflace zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku.

Také může vyjadřovat růst cen jen určité skupiny výrobků nebo služeb.

Měří se jako procentuální míra změny cenového indexu.

Inflace zvyšuje nejen ceny zboží a služeb, ale všechny ceny, tedy také mzdy, nájemné, úroky a ceny ostatních výrobních faktorů.

Deflace

je opakem inflace, čili snižování cenové hladiny neboli zvyšování kupní síly peněz.

Ceny v určitém čase postupně klesají, kupní síla peněz roste

nastává, pokud roční míra inflace klesne pod 0 % (negativní míra inflace)

deflace je považována za důsledek snižování peněžní zásoby

z krátkodobého hlediska má pozitivní důsledky, dlouhodobého hlediska je pro ekonomiku katastrofická

hlavní příčina:

snižování množství peněz v ekonomice, hodnota peněz narůstá, peníze jsou vzácnější než dříve, proto dochází k postupnému snižování cen

ceny postupně zlevňují, zákazníci je tedy nekoupí hned, ale počkají si. Výrobci tím pádem neprodávají, musí slevit, dostávají se pod výrobní cenu, mají menší zisk, vyrábí míň, musí vyhazovat, lidé nemají další peníze.

Je deflace pro ekonomiku pozitivní nebo negativní?

deflace z krátkodobého hlediska

může být pozitivní

pokles cen zboží a služeb může vést k růstu spotřeby