Makroekonomie - Zápisky z přednášek

Lidé se odlišují od ostatních výrobních faktorů, protože jsou nadáni vůlí a myšlením a samozřejmě mají svá práva.

Nástrojem sladění nabídky práce a poptávky po práci je cena práce, která představuje mzdu pracovníka.

Trh práce je tvořen třemi základními faktory:

nabídkou práce

poptávkou po práci

cenou práce – mzdou

Nabídka práce

Nabídku práce tvoří lidé různých profesí!

Nabídka práce představuje volbu spotřebitele, který porovnává užitek z volného času s užitkem, který mu plyne z výrobků a služeb, jež nakoupí za mzdu, získanou tím, že volný čas obětuje a nabízí více práce.

Nabídka pracovních sil je tedy závislá:

na výši reálné mzdové sazby

na mezní újmě z práce spojené s obětováním volného času

S výší mzdové sazby se mění volba mezi užitkem, který plyne spotřebiteli z výrobků a služeb, a užitkem z volného času.

Čím vyšší je mzda, tím jsme ochotnější pracovat déle

Individuální nabídka práce

Když dosáhneme určité mzdy, tak nám to stačí a pak začneme preferovat volný čas před prací

Pod přímkou X – substituční efekt, od přímky X nahoru – důchodový efekt

Nabídka práce je tvořena na základě působení dvou efektů:

Substituční efekt

převládá při nižší mzdové sazbě

při zvýšení mzdové sazby zájem o práci roste, neboť růst mzdy motivuje člověka, aby nabízel více práce na úkor svého volného času

to znamená, že nabídka práce roste (do bodu X)

Důchodový efekt

převládá při vyšší mzdové sazbě

při vyšších mzdách si můžeme dovolit více volného času (s růstem mzdy nabízíme méně práce)

svoje dosavadní nároky můžeme uspokojit při omezení pracovní nabídky, nabídka práce tedy klesá – preference volného času před prací

tržní nabídka

důchodový efekt se prakticky neprojevuje

čím větší reálná mzda, tím větší nabídka

Agregátní nabídka práce = součet individuálních nabídek práce

mnohé substituční a důchodové efekty se vzájemně ruší, proto křivka nabídky práce je křivkou nepružnou

nabídka na trhu práce:

$$\begin{matrix} \mathbf{L = \ }\mathbf{L}_{\mathbf{S}}\left( \frac{\mathbf{W}}{\mathbf{P}} \right) \\ \mathbf{\ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ \ ( + )} \\ \end{matrix}$$

Poptávka po práci

Poptávku po práci tvoří firmy, které poptávají práci (nakupují pracovní sílu).

je závislá na výši mzdové sazby a je určena příjmem z mezního produktu práce

zaměstnavatelé: čím vyšší mzda, tím méně zaměstnanců

křivka poptávky po práci (D) je tedy shodná s křivkou příjmu z mezního produktu práce (MRP)

změna celkového produktu, která je způsobena tím, že zaměstnáme dalšího člověka – s každým dalším člověkem má klesající tendenci (zákon klesajících výnosů)

klesá vybavenost práce kapitálem a proto klesá i produktivita práce

MRPL - Mezní produkt práce

přírůstek výstupu (produktu), který je výsledkem zaměstnání dodatečné jednotky pracovní síly, přičemž všechny ostatní vstupy jsou konstantní