Makroekonomie - Zápisky z přednášek

Dobrovolná nezaměstnanost

nezaměstnaný hledá práci za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá (než která je běžná)

proto práci nemůže nalézt

výše a délka dobrovolné nezaměstnanosti závisí na tom, jaké alternativní příležitosti mají nezaměstnaní (podpora v nezaměstnanosti, práce na černo)

jsou-li podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost nízká

nezaměstnaní lidé jsou motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání

Nedobrovolná nezaměstnanost

nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akceptovali dokonce mzdu nižší), avšak práci nemohou najít

příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti jsou překážky bránící poklesu mezd

jednou z těchto překážek mohou být odbory, pokud si jako cíl vytknou prosazování vysokých mezd

zdroj existenčních potíží, pocitu zklamání a beznaděje - nedobrovolně nezaměstnaný si práci nevybírá a přesto ji nemůže nalézt

může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezení jiného zdroje obživy velmi obtížné

příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát uzákonění minimální mzdy - může vyvolat nezaměstnanost u profesí s nízkou mzdovou sazbou (nekvalifikovaná práce)

Nerovnováha trhu práce

L´ → bod plné zaměstnanosti.

bod E → představuje rovnováhu na trhu práce při mzdové sazbě W1 a množství pracovních sil L1

Pokud běžná mzda bude na úrovni W2, potom:

vzniká na trhu práce nerovnováha

W2B → znázorňuje množství zaměstnaných pracovních sil

BC → představují pracovní síly ochotné nastoupit do práce při stávající mzdě → tyto pracovní síly tvoří nedobrovolnou nezaměstnanost (ačkoliv si přejí pracovat při stávající mzdě, nemohou práci nalézt)

CL´ → představuje dobrovolnou nezaměstnanost při mzdě W2 (lidé, kteří při dané mzdě dávají přednost volnému času před prací)

při mzdě nižší než rovnovážná mzdová sazba W1 → vznikl by nedostatek pracovní síly (zaměstnavatelé nemohou nalézt dostatek pracovníků), protože převládá dobrovolná nezaměstnanost

Přirozená míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti při které je trh práce v rovnováze se nazývá přirozená míra nezaměstnanosti.

Na trhu práce dochází k pohybům: → lidé ztrácejí a nalézají práci (při ekonomické rovnováze se množství těchto lidí rovná)

Pohybuje mezi 4 – 6%. (V ČR je kolem 6%)

Když míra ztráty práce (lidí, kteří za určité období opustí zaměstnání) se právě = míře nalezení práce (nezaměstnaní, kteří za stejné období naleznou zaměstnání) → pak je trh práce v rovnováze a míra nezaměstnanosti, při které k tomuto stavu došlo se nazývá přirozená míra nezaměstnanosti.

Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořena: