Makroekonomie - Zápisky z přednášek

Kromě své hlavní funkce, kterou je stabilizace vzájemných vztahů mezi ekonomickým růstem, zaměstnaností a inflací, plní fiskální politika i další úkoly:

rozvoj veřejného sektoru a poskytování veřejných statků;

přerozděluje důchody prostřednictvím daňové soustavy a systému transferových plateb;

zmírňování negativních důsledků externalit (např. prostřednictvím daní či pokut z emisí) a na podpoře kladných externalit (např. prostřednictvím ekologicky orientovaných výdajů státního rozpočtu).

Relativně samostatnou součástí fiskální politiky je

daňová politika;

výdajová politika;

politika financování deficitů státního rozpočtu a státního dluhu.

Rozpočtové hospodaření

Ve středu fiskální politiky je především státní rozpočet, který představuje plán všech příjmů a výdajů rozpočtové soustavy.

Státní rozpočet je jednou, i když nejdůležitější, součástí soustavy veřejných rozpočtů.

Veřejný rozpočet

V ČR se rozpočtová soustava člení na:

státní rozpočet;

rozpočty regionálních a místních orgánů státní správy a samosprávy;

rozpočty zdravotních pojišťoven;

rozpočtové fondy veřejnoprávního charakteru, kde jsou vyčleňovány prostředky k přesně vymezeným účelům, např. fond dopravní infrastruktury, fond bydlení

rozpočty orgánů a organizací napojených přímo na vládu.

Funkce veřejných financí

Alokační funkce

finančně (z veřejných fondů) podporuje výrobu některých statků

Redistribuční funkce

přerozdělování důchodů a bohatství prostřednictvím veřejných fondů

Stabilizační funkce

vláda prostředky veřejných fondů podněcuje či omezuje AD, přispívá tak k potlačování cyklických výkyvů

Nástroje fiskální politiky

Vestavěné stabilizátory

po zavedení působí automaticky

vyžadují zákonnou úpravu

oslabují výkyvy agregátní poptávky

Jedná se například o:

progresivní daň z příjmů

pojištění v nezaměstnanosti

státní výkup zemědělských přebytků

dotace k cenám zemědělské produkce

Diskreční (záměrná) opatření

jednorázová rozhodnutí státních orgánů

tyto změny vyvolávají změny ve velikosti reálného HDP a mají vliv na AD a AS

Jedná se například o:

změny daňových sazeb

změny ve struktuře vládních výdajů

změny ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů

Státní rozpočet

dominantní část veřejných rozpočtů → centralizovaný fond

Státní rozpočet je závazným finančním plánem na období 1 roku

jeho návrh je sestavován vládou a schvalován parlamentem

má povahu zákona, proto vláda musí o jeho plnění průběžně informovat parlament

Na konci rozpočtového období se sestavuje tzv. státní závěrečný účet, který obsahuje konečné výsledky plnění státního rozpočtu, je rovněž projednáván a schvalován parlamentem.

Situace, kdy rozpočet není schválen před zahájením daného roku se nazývá rozpočtové provizorium (v ČR se v tomto případě hospodaří až do schválení rozpočtu podle vládního návrhu rozpočtu)