Makroekonomie - Zápisky z přednášek

je spojena s nízkou mírou nezaměstnanosti a nastává v růstové fázi hospodářského cyklu

má příznivý vliv na ekonomiku, je projevem rostoucí ekonomiky – lidé mají více prostředků, jsou schopni a ochotni více utrácet, roste cenová hladina

Pádivá inflace (Galloping inflation)

dvouciferná míra inflace

od zhruba 10 % do 99% ročního nárůstu cenové hladiny

způsobuje ekonomickou nestabilitu

trh peněz přestává být funkční

lidé odmítají držet větší množství peněz, preferují uchovávat majetek ve formě komodit a nemovitostí

Hyperinflace (Hyperinflation)

Inflace mimo kontrolu, 3 a více ciferný růst ročně

prudký nárůst cen, ztráta hodnoty měny

formální definice je: „inflace 50 a více % za měsíc"

neudává se za rok, ale v mnohem kratším intervalu (často za měsíc)

vede k selhání monetárního systému země a finančních trhů

přechází se k směnému obchodu, případně se používá zahraniční měna.

Lze řešit měnovou reformou – ustálí se množství peněz v oběhu a nesmí se měnit

nejčastěji k ni dochází během a krátce po válkách, v důsledků politických převratů, sociálních hnutí, když vláda kryje své výdaje nebo dluhy prostřednictvím vytištění dodatečných peněz

Druhy inflace podle projevu

Otevřená

zjevná, měřitelná

Skrytá

administrativní opatření brání růstu cen

vede k nedostatku zboží, černý trh - stínová ekonomika

cenový index se nemění

v cenových indexech nejsou zachyceny ceny černého trhu

Potlačená

není patrná

deficitní trh, není k dispozici potřebný sortiment

Druhy inflace podle inflačního impulzu:

Poptávková inflace = poptávkou tažená inflace

Inflace způsobená růstem agregátní poptávky (AD), díky růstu soukromých a vládních výdajů

Poptávkový inflační impulz vychází ze zvýšení některé složky agregátních výdajů (zvýšení spotřeby, investic, státních výdajů, nebo čistého exportu)

Růst agregátní poptávky

Nákladová inflace = náklady tlačená, nabídková inflace

Nákladové (nabídkové) šoky → Nákladový inflační impulz

pokles agregátní nabídky v důsledku nárůstů cen vstupů (výrobních faktorů) (pokles dodávek ropy a růst její ceny, růst mzdových nákladů, růst cen základních surovin apod.)

růst výrobních nákladů, pokles agr. Nabídky..

Inflační impulz sám o sobě k inflaci nestačí.

Podmínkou inflace je růst peněžní zásoby. Když CB reaguje na poptávkový nebo nákladový impulz zvyšováním peněžní zásoby, inflační impulzy vyústí v inflaci. Proto je inflace peněžním jevem.

Díky tomu, že vzrostla agregátní poptávka, vzrostla i cenová hladina = POPTÁVKOVÁ INFLACE – roste ekonomika, jde do ní víc peněz, lidé jsou ochotni platit více peněz (z červené na modrou)

Růst ceny výrobních nákladů (ropa…) – NÁKLADOVÁ INFLACE – zvyšují se výrobní náklady, snižuje se agregátní nabídka, dochází k cenovému nárostu (oranžová na světle modrou)