Makroekonomie - Zápisky z přednášek

Růst poptávky po euru způsobuje depreciaci koruny (obr 1, D´ EUR) a naopak euro posiluje ( obr 2, D´ CZK)

Mezinárodní dělba práce

mezinárodní trh – mezinárodní dělba práce

Založena na využívání:

mekrantilismus – zakazoval a omezoval dovoz a vývoz věcí do země – snaha prodávat vlastní zboží do zahraničí

absolutní výhoda

autor A. Smith: nižší výrobní náklady než mají jiné země

jsme jediný stát, který je schopný nějakou komoditu produkovat, nebo jsme ji schopni vyrábět s nejnižšími náklady

přijít o ni můžeme díky systému cla (na naše zboží uvedou clo, aby srovnali cenu s cenou domácích výrobců – podporuje neefektivní ekonomiku – výrobci se nemusí snažit něco zlepšovat, protože ho kryje stát. Kdyby měl konkurenci, snažil by se snižovat náklady a zvyšovat produktivitu)

komparativní výhoda

Autor David Ricardo

může existovat oboustranně výhodný obchod i mezi zeměmi, z nichž jedna má na veškeré posuzované zboží absolutní výhodu a druhá absolutní nevýhodu

komparativní výhoda vede ke specializaci a oboustranně výhodné směně

Ricardo dokazoval, že může existovat oboustranně výhodný obchod i mezi takovými zeměmi, z nichž jedna vyrábí všechno zboží s vyššími pracovními náklady než druhá.

větší možnosti mezinárodní dělby práce

Příklad:

Pokud máme dvě země, které produkují dva stejné druhy komodit a platí, že země A k výrobě 10 tun obilí potřebuje 10 dělníků a na výrobu 10 tun brambor 15 dělníků a země B k výrobě 10 tun obilí potřebuje 11 dělníků a na výrobu 10 tun brambor 18 dělníků, potom země ? má absolutní výhodu na výrobu jak obilí, tak brambor.

Proč by tedy měla země A obchodovat se zemí B?

Na základě pracovní teorie hodnoty dojdeme k závěru, že v zemích A a B musí platit následující směnné poměry:

Země A 10 tun brambor za 15 tun obilí (15 dělníků)

Země B 10 tun brambor za 16,36 tun obilí (18 dělníků)

V obou množstvích produkce brambor a obilí v zemích A a B je ztělesněno stejné množství práce a to v zemi A 15 dělníků a v zemi B 18 dělníků.

Pro zemi A, s absolutní výhodou na obě komodity, je výhodné začít obchodovat se zemí B, protože za 10 tun brambor v zemi B získá 16,36 tuny obilí, což je o 1,36 tuny více než v zemi A.

Uplatňování komparativní výhody povede ke specializaci a to tak, že země A se specializuje na produkci brambor a země B na pěstování obilí.

Komparativní výhoda vede ke specializaci a oboustranně výhodné směně.

země A se specializuje na produkci brambor: 15 dělníků z produkce obilí se přesune na produkci brambor, to znamená, že nyní země A produkuje 20 t brambor

země B na pěstování obilí: 18 dělníků z produkce brambor se přesune na produkci obilí, to znamená, že nyní země B produkuje 32,72 t obilí

To znamená, že světová produkce brambor a obilí se zvedne z 20 t brambor a 31,36 t obilí na na 20 t brambor a 32,72 t obilí