Makroekonomie - Zápisky z přednášek

obchodní bilance (vývoz a dovoz zboží) (pouze vývoz a dovoz zboží)

bilance služeb (vývoz a dovoz služeb)

bilance výnosů (příjmy za zaměstnání v zahraničí, cizincům v ČR, příjmy a výdaje v souvislosti s investicemi se zahraničím, např. dividendy)

bilance běžných převodů (převody, které nevytvářejí žádné závazky či pohledávky v zahraničí)

Účtování v platební bilanci

položka účet znaménko Dovoz zboží a služeb Běžný účet - Vývoz zboží a služeb Běžný účet + Dovoz kapitálu (prodej českých akcií) Finanční účet + Vývoz kapitálu (nákup zahraničních CP) Finanční účet - Směna CZK za EUR Devizové rezervy (snížení) + Směna EUR za CZK Devizové rezervy (zvýšení) -

když prodáváme akcie ze země, tak si „půjčujeme“ peníze ze zahraničí, tj je dovážíme

většina zemí jsou dovozci – víc si půjčují než vydávají kapitál

stát, který je v ideálním stavu pokud je běžný účet kompenzován opačným saldem účtu finančního, pokud to tak není, snižují / zvyšují se devizové rezervy

Změny v platební bilanci

Příklad:

Do země bylo dovezeno zboží v hodnotě 20 mld. Kč

Ze země bylo vyvezeno zboží v hodnotě 10 mld. Kč

zahraniční subjekty nakoupily vládní dluhopisy v hodnotě 30 mld. Kč

domácí subjekty nakoupily zakraniční akcie v hodnotě 15 mld. Kč

Parametry Platby ze zahraničí Platby do zahraničí Bilance Běžný účet (saldo) -10 Dovoz a vývoz zboží(mld.Kč) 10 mld 20 mld Finanční účet (saldo) +15 Dovoz a vývoz kapitálu 30 mld 15 mld

Změna devizových rezerv

(saldo)

-5

+10

(úbytek devizových rezerv)

-15

(přírůstek devizových rezerv)

Platební bilance 0

když budeme zvyšovat vládní výdaje a půjčovat si na to peníze ze zahraničí, dochází ke změnám na finančním účtu

zvýšení daní se projeví jako zvýšení výrobních nákladů, zvýší ceny a výrobky budou méně konkurenceschopní, ovlivní to běžný účet (dovoz)

Rovnováhy platební bilance je dosaženo, když saldo běžného účtu je vyrovnáno opačným saldem finančního účtu.

nástroj k vyrovnávání = měnový kurz

Měnový kurz

Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách jiné měny, obvykle se udává jako podíl domácí měny ku měně zahraniční.

Vznikla s ražením zlatých mincí – měnový kurz se určoval na základě váhy a ryzosti mince

Když byly papírové peníze, na papírku bylo napsané množství zlata, jehož měla hodnotu, což určovalo měnový kurz

Dnes se měnový kurz vytváří na základě nabídky a poptávky po měně

dříve: měnový kurz = zlatý obsah národních měn

1919 švédský ekonom Gustav Cassel – teorie parity kupní síly, základní tvrzení: zboží má stejnou cenu v každé zemi - nefunguje

Základní režimy měnových kurzů

Stabilní – fixní kurzy

Nařízené úředně stanovené kurzy (určuje centrální banka v poměru s určitou měnou)