Seminární práce z předmětu Sociálně-psychologické kompetence manažera - Interkulturní kompetence manažera

Tabulka - Kultury zemí střední Evropy

Česká republika Maďarsko Polsko Slovensko Odstup od moci 78 74 62 86 Individualismus/ kolektivismus 68 59 55 40 Obava z nejistoty 81 89 85 57 Mužský/ženský princip 81 102 87 127 Časová orientace 28 59 45 52

Výsledky ze zemí střední Evropy publikoval autorský tým pod vedením Luďka Kolmana. Výzkum byl prováděn na vysokoškolských studentech v jednotlivých zemích. Zajímavá jsou zejména zjištění poměrně významných rozdílů mezi Čechy a Slováky, kteří ještě nedávno sdíleli společný stát. Slovenská kultura se jeví jako výrazně maskulinní oproti kultuře české, Slováci rovněž vykazují významně nižší obavu z nejistoty. Češi v rámci zkoumaných kultur byli velmi krátkodobě orientováni.

1. Mezinárodní management

Mezinárodní management je proces plánování, organizování, vedení a kontroly lidí pracujících v organizaci provádějící operace na světové bázi s cílem dosáhnout stanovených organizačních cílů. Řízení organizace se uskutečňuje v globálním konkurenčním prostředí, kde čtyři základní funkce – plánování, organizování, vedení a kontrola lidí – jsou vykonávány v multinárodním, namísto jednoduchém národním, prostředí. V současné době se může i malá firma – např. jako část virtuální organizace – úspěšně podílet na světové konkurenci. Přesunem k informační společnosti se přitom kvalita lidských zdrojů stává důležitým nástrojem k dosažení úspěchu a konkurenční výhody. Zaměstnanci jsou stále častěji chápáni jako nositelé znalostí, zatímco jejich vazby na geografické místo začínají být stále menší překážkou. Společnosti si uvědomují, že dnes již přestává být důležité, odkud člověk pochází, ale je podstatné, co dokáže přinést pro firmu. Obsazování top pozic senior managementu a specializovaných pozic pak představuje jeden z rozhodujících faktorů úspěchu a zároveň se stává nezanedbatelnou součástí hodnoty společnosti.

1. Nové schopnosti manažerů

Svět třetího tisíciletí přináší nové požadavky na úspěšný výkon manažerské práce. Roste zejména komplexnost problémů, dynamika změn a z nich plynoucí rostoucí neurčitost a rizika. Všechny tyto změny se promítají do proměny stylu manažerské práce. Práce manažera v mezinárodním prostředí vyžaduje specifické dovednosti. Je nutné, aby porozuměl ekonomickým, politickým a hlavně kulturním vlivům. Díky porozumění kulturním hodnotám a zvykům lidí, které řídí, dokáže lépe předvídat a vysvětlit jejich chování. Podle Mikuláše Pichaniče se zdůrazňují zejména tyto schopnosti:

• Vytvářet sdílenou vizi. Všichni zaměstnanci musí vědět, kam jejich firma směřuje, co to pro ně znamená a jaké pracovní požadavky z toho pro ně vyplývají.

• Vytvořit a přijmout zdravou stupnici etických hodnot. Jestliže etické hodnoty šéfa nejsou vysoké, pak i jednání firmy nebude s největší pravděpodobností nijak férové. To však ještě nemusí znamenat firemní konec, ale bude jí to stát lidský kapitál, neboť lidé neradi pracují pro firmy, jež hodnotám sami nevěří.

• Rozvíjet lidi a delegovat na ně pravomoci. Schopnost posuzovat lidi je základním předpokladem pro jejich úspěšné zařazení na spravný typ místa. Vyžaduje to intuici a rovněž zkušenost. Lord Stevenson, šéf velké banky a spolumajitel známého The Economist (britský týdeník) říká, žer stráví tři čtvrtiny svého pracovního času v setkáních se svými 150 top manažery z důvodu, aby je mohl dokonale poznat.

• Disponovat emocionální sebedůvěrou. Sdílet vedení s rozsáhlou škálou lidí vyžaduje schopnost pracovat s lidmi, kteří mohou mít více znalostí, které přitom musíme vést a motivovat je ke spolurozhodování. Vůdcové, kteří žárlí na své spolupracovníky, nevytvářejí atmosféru loajality. Sebedůvěra dovoluje lidem připustit slabosti a žádat o radu bez pocitu nekompetentnosti. Úspěšní vůdci potřebují dovednost říci „nevím jak dále, pojďme se o tom poradit“.

• Přijímat změny. Vidět změnu jako příležitost. Je jednou věcí zaznamenat změnu na trhu, v chování veřejnosti nebo politickém klimatu. Je zcela jinou věcí navrhnout rychle kompletně rozdílný postup, i když to nakonec může znamenat opustit ideu, která byla vášnivě příslušným vůdcem obhajována. Klíčem je přestrukturalizování problému takovým způsobem, aby se změnil ve výhodu. Tudíž i schopnost přijímat nepříjemná rozhodnutí.

• Efektivní komunikační dovednosti. Představují relativně nový požadavek, který je výsledkem rostoucího pronikání vnějšího světa: médií, akcionářů, antiglobalistických skupin a odborných analytiků. Všichni vyžadují vůdce, kteří dokáží přesvědčivě formulovat vize, zajímat se o názory všech zainteresovaných stran, posoudit hodnotu těchto názorů a získat podporu lidí k prosazení a realizaci změn.

• Myslet v globálním kontextu a dokázat stanovit jasné priority. Vést velkou nadnárodní korporaci s komplikovanou strukturou poboček v desítkách zemí představuje obrovskou intelektuální výzvu. Vybrat ty správné příležitosti pro budoucí vývoj v takovémto komplexu je rozhodující pro stanovení strategie. Předvídat příležitosti a přeměňovat je v nové myšlenky a produkty s vysokou přidanou hodnotou vyžaduje i velkou dávku ambicí. Nejlepší vůdci jsou tvůrci impérií, které je přežívají. Nepochybně k tomu potřebují i určité charisma a nezbytnou trošku štěstí.