Makroekonomie 2 RMAKP - 100 otázek a odpovědí 2009
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vysvětlete paradox vody a diamantu, kdo je jeho autor. Kdo a jak tento paradox vyřešil?Str. 58
Smith – vysoce užitečná voda má nízkou směnnou hodnotu, zatímco téměř neužitečný diamant má směnnou hodnotu (cenu zboží) velmi vysokou. Z toho usuzoval, že směnná hodnota nezávisí na hodnotě užitné.
Paradox hodnoty zapříčinil opomenutí významu poptávky pro utváření ceny. Smith měl na mysli celkovou užitečnost, která ovšem nemá ke směnné hodnotě žádný vztah.
Smith hledal vnitřní hodnotu zboží, hodnotu, která by nebyla závislá na subjektivním ocenění spotřebitelem. Snažil se o oddělení užitné a směnné hodnoty. Své tvrzení, že směnná hodnota (cena) je nezávislá na užitné hodnotě (hodnotě zboží pro spotřebitele), dokazoval na příkladu, který je označován jako „paradox hodnoty vody a diamantu“. Voda, přestože je velice užitečná, má nízkou směnnou hodnotu, zatímco diamant, který je podstatně méně užitečný, má směnnou hodnotu velmi vysokou. Smith zaměnil celkovou užitečnost s mezní užitečností. Celková užitečnost skutečně nemá ke směnné hodnotě žádný vztah.
Paradox hodnoty vody a diamantu vyřešili až marginalisté pomocí teorie mezní užitečnosti.
Jevons - Vymezení mezní užitečnosti a subjektivní hodnoty využil k řešení tzv. Smithova paradoxu. Voda má malou směnnou hodnotu proto, že má nízkou mezní užitečnost, i když její užitečnost je vysoká.
Co jsou to racionální očekávání, k čemu se využívají? Vysvětlete pomoci teorie racionálních očekávání Phillipsovu křivku a hospodářský cyklus?Str. 160-162
dle hypotézy racionálních očekávání berou lidé při svém rozhodování v úvahu všechny dostupné relevantní informace. Lidé netvoří svá očekávání pouze na základě minulých zkušeností, nýbrž sledují i odhady předpokládaného hospodářského vývoje, vývoj na finančních i komoditních trzích, výroky politiků, bankéřů či ekonomů
předpokládá, že se lidé chovají cílevědomě nejen při maximalizaci užitku, ale i při shromažďování a zpracování informací. Lidé jsou racionální v tom smyslu, že se snaží jednat vždy nejlepším možným způsobem
škola racionálních očekávání je největším odpůrce neokeynesiánců, vychází z teorie celkové ekonomické rovnováhy, dále vycházejí z předpokladů dokonale pružných mezd (čistících trh práce), jsou odpůrci neočekávaných zásahů státu (berou je jako hrozbu, jež vychyluje rovnováhu)
Příznivci racionálního očekávání dospěli k závěru, že neexistuje ani krátkodobá zaměnitelnost inflace a nezaměstnanosti, protože ekonomické subjekty nepodléhají peněžní iluzi, ale předpokládají cenový a mzdový růst. Tento cenový nárůst okamžitě započítávají do vlastních cen a cenových dohod. Také znají účinky měnové expanze na inflaci. Snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru je pak možné jedině prostřednictvím nepředvídatelných zásahů státu (překvapení, šok). Proto byla krátkodobá i dlouhodobá Phillipsova křivka nahrazena teorií pravdivé a jevové Phillipsovy křivky. Jevová křivka znázorňuje zaměnitelnost inflace a nezaměstnanosti v důsledku nepředvídatelného šoku.
Přesto je podle představitelů školy nejlepší hospodářská politika založená na politice dlouhodobých stabilních pravidel. Takováto politika lépe funguje, protože lidé si můžou vytvářet svá racionální očekávání. Překvapení a šoky destabilizují a zhoršují ekonomiku.
u hospodářského cyklu se projevuje opět jako kritika neočekávaných zásahů fiskální a monetární politiky, které způsobují ekonomické výkyvy pomocí šoků (změny AS, převratné inovace a nárůst investiční aktivity)