Makroekonomie 2 RMAKP - 100 otázek a odpovědí 2009

působí od 70. let, reakce na ekonomiku hlavního proudu – orientace na AD

hospodářská politika zaměřena pouze na AD, může špatně ovlivňovat agregátní nabídku

jsou zaměřeni na nabídku, jež vyrovnává daň z příjmů a tržní růst

v opozici keynesiánské ekonomiky strany poptávky

odmítá úlohu státu při zajišťování plné zaměstnanosti a politiku zaměřenou na stranu poptávky

kritika fiskální politiky: negativní dopady daňové politiky, příjmy pro uskutečňování fiskální poptávkové stimulace

nejvýznamnější teorií je Lafferova křivka – analýza vlivu míry zdanění na příjmy z daní, při nulových daních jsou příjmy nulové, stejně tak platí pro 100% daně, protože nikdo nebude chtít pracovat jen na stát

Změny mezních sazeb daní vyvolají změny poměrných cen práce a úspor a tím vyvolají změny v jejich nabídce

oslabením nabídkových motivací klesá národní důchod

při vysokém zdanění podzemní ekonomika (barterová či samozásobitelská, činnosti zaměřené na obcházení daní)

vývoj od 50. let 20. století, slučuje politologii (chování člověka na veřejnosti) a ekonomii (chování člověka na trhu), zabývá se kolektivním rozhodováním (rozhodováním skupiny či v její prospěch)

Politologie vychází z předpokladu, že politický člověk sleduje veřejný zájem.

Ekonomie tvrdí, že ekonomický člověk sleduje svůj vlastní zájem.

Škola veřejné volby říká, že politický a ekonomická člověk může být totožný.

Považuje voliče za zákazníka a politika za výrobce, či obchodníka.

jedinec volí, jedná…. kolektivní entity nevolí nejednají…jednotlivci jsou schopni přinést určitou oběť ve prospěch veřejného blaha

politický cyklus – předpokládá předvolební krátkozrakost voličů (neschopnost vidět dlouhodobé důsledky vládních opatření)

vláda před volbami volí líbivou politiku expanzivního charakteru (1-2 roky)

po volbách je nutné splácet nadělané dluhy a vláda musí zvolit restriktivní politiky (zvýšení daní, omezení důchodu, vládních výdajů)

před volbami začne zase utrácet a zvyšovat blahobyt voliče …. celý cyklus se opakuje

teorém středního voliče – politické strany prosazují politiku reprezentující názory voličů, kteří stojí uprostřed politického či společenského spektra (bez ohledu na pravici či levici)

autorem je Adam Smith, jež navázal na společenskou dělbu práce teorií o mezinárodní dělbě práce, založené na mezinárodním obchodu využívajícím absolutní výhody (celé to vedo ke zvětšování bohatství všech národů

absolutní výhoda – stát, jež produkuje komodity s nižšími N než jiné země, při specializaci na výrobu těchto komodit dosahuje absolutně nejnižších N, většinou se omezuje cly

komparativní výhoda – existence oboustranně výhodného obchodu mezi 2 státy, když jeden má absolutní výhodu na všechno zboží a druhý má na vše zboží absolutní nevýhodu (touto teorií navázal Ricardo na Smithovu teorii absolutní výhody)

v rámci komparativní výhody dochází k dělbě práce mezi dvěma stranami a specializaci na konkrétní zboží

mezinárodní dělba práce pomocí komparativní výhody zajišťuje ve výsledku vyšší produkci, než kdyby jeden stát vše vyráběl a dovážel druhému