Makroekonomie 2 RMAKP - 100 otázek a odpovědí 2009

teorie: Kvantifikuje souvislost mezi změnou peněžní zásoby M a cenovou hladinou P, lze jej vyjádřit matematicky fischerovou rovnicí směny MV=PY (množství peněz a rychlost obratu=>nabídka peněz se rovná průměrná cena a průměrné množství nakoupeného zboží => poptávka po penězích, nominální důchod)

Cantillonův efekt – vliv změn množství peněz na cenovou hladinu závisí na tom, do jakých rukou se peníze dostanou (použití na spotřebu - roste D a cenová hladina, zatímco investoři investují, nespotřebovávají a roste výroba a obchod a neroste cenová hladina

John Locke, zvýší-li se množství peněz v oběhu, zvýší se cenová hladina ve stejném poměru.

Hodnota peněz závisí nepřímo úměrně na jejich množství.

příliv peněz do země nemůže zvětšit bohatství země, protože peníze jsou ekvivalentně vyrovnány vyváženým zbožím (snižují také hodnotu peněz v zemi)

v krátké období je možný příznivý dopad zvýšení peněžní zásoby na nabídku, nakonec však povede k růstu cen

David Hume, zvýšení peněz v oběhu se vždy promítne do zvýšení cen, bez ohled na to, do čí rukou se peníze dostanou – vyvrácení Cantilonova efektu. (pouze se tak děje s určitou časovou prodlevou) (Navázal na Locka)

mechanismus toků drahých kovů zvyšuje cenovou hladinu

vyšší ceny domácího zboží snižují mezinárodní konkurenceschopnost, což má za následek pokles exportu a růst importu, čímž se rozplyne obchodní přebytek země

důsledkem pasivní obchodní bilance je vývoz peněz ze země, což vede k poklesu domácích cen a tím i k zlepšování exportu

Humův zákon: není možné dosáhnout zvýšení relativního podílu země na světové zásobě drahých kovů, aniž by země zároveň zvýšila svůj podíl na světové výrobě zboží

rovnováha odpovídá takovému rozdělení zlata mezi země, které je proporcionální jejich výrobě zboží

Cambridgeská teorie peněz – pracuje s národním důchodem

hledá důvody, proč subjekty chtějí držet peníze – jak velkou část důchodu chtějí lidé držet ve formě peněz

teorie poptávky po peněžních zůstatcích

M = k * Y *P….(hotovostní zůstatky = součinu nominálního peněžního důchodu PY a koeficientu značícím procento peněžního důchodu držené jedincem v hotovosti)

nabídka peněz (celkové hotovostní zůstatky) = poptávka po penězích (celkové hotovostní zůstatky, jež chtějí lidé držet)

k závisí na úrokové míře(nepřímo) a bohatství (přímo), je tedy velmi nestabilním prvkem

Fischerova rovnice směny – pracuje s transakcemi

zobrazuje vztahy mezi množstvím peněz, rychlostí jejich obratu, cenovou hladinou a objemem transakcí

M .V = P . T… (tok peněžních výdajů za určité období = peněžní hodnota transakcí za dané obd.)

množství peněz v oběhu * rychlost obratu peněz = cenová hladina * fyzický objem transakcí

M je přímo úměrná P, T a nepřímo úměrná V (je stabilní veličina, mění se pouze v dlouhém obd.)

objemy transakcí závisí na reálných faktorech (množství výrobních faktorů, technické znalosti), rovněž u nich nedochází k velkým výkyvům

peníze jsou brány pouze jako oběživo

růst množství peněz v oběhu zvyšuje cenovou hladinu

v dlouhém období se změny množství peněz promítají ve změnách cenové hladiny