Makroekonomie 2 RMAKP - 100 otázek a odpovědí 2009

Na základě makroekonomických analýz dospěl k závěru, že existuje ještě obecnější teorie, než je teorie neoklasických ekonomů. Podle jeho teorie za určitých okolností nemusí trh nutně spět k nejefektivnějšímu bodu, ale může se ustálit v situaci, kdy je produkt nízký a nezaměstnanost vysoká (nedostatečná agregátní poptávka).

Faktory, které mohou tento stav vyvolat, jsou spekulativní motiv poptávky po penězích a past na likviditu. Tyto jevy mohou způsobit absolutní neúčinnost monetární politiky. Největším ekonomickým problémem je podle Keynese nezaměstnanost. Řešení málo účinné měnové politiky vidí ve státní rozpočtové stimulaci (fiskální politika) agr. poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury.

Spekulativní motiv poptávky: spekulanti mají představu „normální“ úrokové míry a změnami poptávky po penězích reagují na odchylky skutečné úrokové míry od normální míry.

Past na likviditu: nedostatečná účinnost monetární poptávky v době deprese. Vychází ze spekulačního motivu preference likvidity. Proto regulace úrokové míry CB není spolehlivou zárukou plné zaměstnanosti.

Tato teorie byla rehabilitací kvantitativní teorie peněz, kterou keynesiánci považovali za málo účinnou.

Vychází ze 2 hlavních poznatků: stabilní charakter poptávky po penězích (teorie permanentního důchodu) a pochopení rozdílů mezi dlouhodobými a krátkodobými účinky změn peněžní zásoby, popření neutrality peněz v krátkém období.

v krátkém období změny nabídky peněz vedou ke změnám produkce a zaměstnanosti

peníze jsou neutrální pouze v dlouhém období, ovlivňují pouze cenovou hladinu

inflace vzniká pouze v okamžiku, kdy růst nabídky je rychlejší než růst reálného produktu

Východiskem teorie je analýza poptávky po penězích. Je sice funkcí mnoha proměnných, ale je to funkce stabilní.

Silná vazba je i mezi změnami nabídky peněz a nominálním národním důchodem. Nabídka peněz je dána zvnějšku a je nezávislá na fungování ekonomiky. Změny nabídky peněz vyvolávají změny v nominálním důchodu (monetární zásahy) tak, že se nejprve projeví ve změnách reálného důchodu (6-9 měsíců) a teprve poté ve změnách cenové hladiny (za dalších 6-9 měsíců). Celkové zpoždění mezi změnou množství peněz v oběhu a pohybem cenové hladiny činí v průměru 12-18 měsíců.

Smith – teorie pracovní hodnoty – je založena na rozlišení mezi přirozenou a tržní cenou. Tržní cena je cena, za kterou se na trhu prodává a trh má tendenci směrovat z dlouhodobého hlediska k ceně přirozené

snaha o rozlišení užitné a směnné hodnoty zboží (paradox vody a diamantu)

Přirozená cena není tedy závislá na vztahu S a D, ale je ovlivněna náklady -> nákladová teorie hodnoty

jejím měřítkem je hodnota práce (nejstabilnější, nemění svou hodnotu)

přirozená cena je závislá na nákladech (renta, mzda, zisk, původně jen práce)

W.S. Jevons – teorie mezní užitečnosti–měřítkem hodnoty je mezní užitečnost (užitečnost statku)

mezní užitečnost je klesající funkcí množství zboží (odvíjí se od ní poptávka)

zohlednil poptávku na kterou Smith opomněl, jedná se o subjektivní teorii

mezní užitečnost definoval jako první derivaci celkové užitečnosti

Správné jsou obě teorie, protože Jevons přiznal význam nákladů na Q