Makroekonomie 2 - Tahák
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Autorem je Adam Smith, jenž navázal na společenskou dělbu práce teorií o mezinárodní dělbě práce, založené na mezinárodním obchodu využívajícím absolutní výhody (celé to vede ke zvětšování bohatství všech národů)
Absolutní výhoda – stát, jenž produkuje komodity s nižšími N než jiné země, při specializaci na výrobu těchto komodit dosahuje absolutně nejnižších N, většinou se omezuje cly
Komparativní výhoda – existence oboustranně výhodného obchodu mezi 2 státy, když jeden má absolutní výhodu na všechno zboží a druhý má na vše zboží absolutní nevýhodu (touto teorií navázal Ricardo na Smithovu teorii absolutní výhody). V rámci komparativní výhody dochází k dělbě práce mezi dvěma stranami a specializaci na konkrétní zboží. Mezinárodní dělba práce pomocí komparativní výhody zajišťuje ve výsledku vyšší produkci, než kdyby jeden stát vše vyráběl a dovážel druhému
Definujte jak a proč se vyvíjelo ekonomické myšlení hlavního proudu.
Ekonomie hlavního proudu se vyvíjela už od starověku (Aristoteles, fyziokraté, David Hume).
Ekonomové se postupně snažili popsat různé ekonomické jevy, aby podle nich mohli provádět prognózy do budoucnosti.
Důležitou součástí hlavního proudu je klasická ekonomie s Adamem Smithem (laissez-faire, samoregulace trhu, cenový systém, první studie o inflaci, mezd). Dalšími byli Malthus a Ricardo, kteří se podíleli na zdanění, teorii hodnoty, rozdělování důchodů, zákon klesajících výnosů.
Pak přišla neoklasická ekonomie – závislost poptávky na mezním užitku (preference spotřebitelů), dokončení teorie o tržním mechanismu (Jevons, Meger, Marsal)
Pak přišel Keynes – Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, jenž přeformuloval teorii peněz a cenové úrovně (od Marsala a Fischera), nutnost zásahů státu, plná zaměstnanost
Moderní ekonomie hlavního proudu vychází z klasiků, neoklasiků i Keynese. Objasňuje vztahy na již utvořených trzích, ale ponechává stranou procesy jejich utváření a nevysvětluje, jak začnou pracovat. Vzniká od konce 2 světové války (od 50 let 20 století), jejím hlavním zastáncem je Samuelson. Dochází ke spojení některých teorií keynesiánských a neoklasických do jednoho systému. Zavádí nový přístup k hospodářské politice, jež zohledňuje hospodářské cykly (v době krize a deprese využívat keynesiánskou teorii, v době oživení a konjunktury vycházet z neoklasické, jež usiluje o rozšíření prostoru pro fungování tržního mechanismu)
Vysvětlete Cambridgeskou teorii peněz a Fisherovu Rovnici směny. Co mají tyto teorie společného a v čem se liší?
Cambridgeská teorie peněz – pracuje s národním důchodem. Hledá důvody, proč subjekty chtějí držet peníze – jak velkou část důchodu chtějí lidé držet ve formě peněz. Teorie poptávky po peněžních zůstatcích M = k * Y * P