Makroekonomie 2 - Zápisky z hodin

- nevýhody:

• pro veřejnost nesrozumitelné – neví,jak si to přeložit do vývoje inflace nebo dom. produktu

• objevovaly se fin. inovace, díky kterým ztrácely CB kontrolu nad vývojem peněžní zásoby (vznikaly dluhopisové fondy s vysokou mírou likvidity)

• CB nemůže akomodovat nepříznivé nákladové šoky

1. inflační cílování

- lidé na základě vyhlášení cílové inflace tvoří inflací očekávání, proto se inflační cíl CB může stát účinným nástrojem k formování racionálních inflačních očekávání

- funguje to i při snížení inflace a to bez velkého koeficientu obětování

- zranitelné místo je to, že při důsledném dodržování inflačního cíle by CB musela neadekvátně reagovat na nákladové šoky – při něm klesá produkt a roste inflace, CB pak musí provést restrikci,což vede k ještě většímu poklesu produktu

=> CB tedy nestanovují inflační cíl jako číslo, ale jako pásmo

Veřejné rozpočty

• státní rozpočet

• místní rozpočty (rozpočty obcí a krajů)

• veřejné zdravotní pojištění

Rozpočtový schodek a agregátní poptávka – tradiční teorie

Veřejné výdaje mají na AD dva účinky: multiplikační efekt a vytěsňovací efekt.

V krátkém období a při volně pohyblivém kurzu má zvýšení vládních výdajů za následek vytěsnění čistého vývozu o stejnou částku – vytěsnění je úplné. Když vláda vydá dluhopisy na krytí svých výdajů, tak roste úroková míra a čistý dovoz kapitálu. V režimu stabilního kurzu efekt vytěsňování v krátkém období nepůsobí, protože CB brání nom. apreciaci domácí měny.

V dlouhém období se mění cenová hladina, takže dochází k vytěsňování v každém případě. (v režimu stabilního kurzu CB brání nominální apreciaci tak, že prodává domácí měnu – zvyšuje peněžní zásobu a tím roste cenová hladina = reálná apreciace). K zobrazení vytěsňovacího efektu v dlouhém období použijeme model zapůjčitelných fondů. Při zvýšení vládních výdajů se sníží národní úspory (křivka S se posune doleva a tak se sníží čistý vývoz kapitálu)

V malé otevřené ekonomice v dlouhém období vyvolá zvýšení vládních výdajů (nebo snížení daní) stejně velké snížení čistého vývozu zboží a služeb. A to bez ohledu na to, má-li země volně pohyblivý nebo stabilní měnový kurz. Rozdíl je jen v tom, že v případě volně pohyblivého kurzu dojde k nominální apreciaci a to okamžitě, kdežto v případě stabilního kurzu dojde k reálné apreciaci prostřednictvím růstu domácích cen a to až v delším období)

Rozpočtový schodek a agregátní poptávka – Ricardova-Barroova teorie

Tato teorie říká, že zvýšení vládních výdajů bude motivovat lidi ke snížení spotřeby a nedojde ke snížení národních úspor (pokles veřejných úspor je vyvážen růstem soukromých úspor) a jestliže nedojde ke snížení národních úspor, nedojde ke snížení ani čistého vývozu.