Makroekonomie 2 - Zápisky z hodin

námitky proti tomuto modelu:

námitka krátkozrakosti – když roste státní dluh, vláda může jeho splácení odkládat do daleké budoucnosti, která může přesáhnout délku lidského života – hledí lidé skutečně tak daleko do budoucna? – Barro naopak tvrdí, že lidé myslí i na své potomky a protože si myslí, že jejich děti budou platit vyšší daně, spoří a nechají jim dědictví

předpoklad racionality – lidé nemusí být tak racionální, aby si uvědomovali, že dnešní růst vládních výdajů povede k budoucímu zvýšení daní; obhájci Ricardo-Barroovy teorie se odvolávají na teorii racionálních očekávání a hypotézu živ. cyklu

Jisté je jedno: Schodky veřejných rozpočtů vytěsňují soukromé výdaje. Podle tradiční teorie rozpočtové schodky vytěsňují čistý vývoz, kdežto podle Ricardovy-Barroovy teorie vytěsňují spotřebu. To znamená, že schodek veřejných rozpočtů sám o sobě nemá vliv na výši AD. Rozpočtový schodek by mohl zvýšit AD jedině, kdyby jejCB monetizovala nákupem vládních dluhopisů (AD by byla zvýšena ale zvýšením peněžní zásoby, ne schodkem)

Daně a hospodářský růst

problémy daní:

• oslabuje motivace na straně nabídky – pracovitost, spořivost, investování, podnikavost

• progresivita daní z příjmu – potlačuje motivace k práci, investování, podnikání, motivuje lidi k vyhýbání se placení daní; zrušení progresivity sníží mezní daňovou sazub a bude lidi více motivovat ke zvyšování výdělků

• vysoká míra zdanění vede k daňovým únikům a bujení šedé ekonomiky

Rovná daň

- Robert Hall, Alvin Rabushka

- tyto projekty zahrnují kromě lineární daňové sazby také zrušení všech odpočitatelných položek a daňových úlev, tím by došlo k rozšíření daňového základu a to pak umožnilo snížit daňovou sazbu. Vláda může získat stejnou daň, když sníží daňovou sazbu t a zvýší daňový základ Z (to zvyšuje motivace lidí na straně nabídky)

T = t . Z T….. daň

t ….. daňová sazba v %

Z….. základ, ze kterého je daň vypočítávána

Daňová konkurence

= kdo má nízké daně, získá více kapitálu

Veřejný dluh

- vzniká kumulací schodků veřejných rozpočtů

Podle tradiční teorie, která předpokládá, že růst veřejného dluhu v zásadě neovlivňuje spotřebu dnešní generace, se veřejný dluh z velké části mění v zahraniční dluh (protože domácí občané nemají o koupi vládních dluhopisů, které vláda vydala na krytí svých výdajů, zájem, klesne cena těchto dluhopisů a zvýší se úroková míra, která přiláká zahraniční kupce)

Podle Ricardovy-Barroovy teorie břemeno veřejného dluhu nedopadne na budoucí generace, ale na dnešní generace. To proto, že se lidé dobrovolně rozhodnou nést břemeno dluhu snížením své spotřeby.