Makroekonomie 2 - Zápisky z hodin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Racionální očekávání a neúčinnost měnové politiky
Podle hypotézy o neúčinnosti politiky lidé předvídají důsledky známé hospodářské politiky, vtělují je do svých racionálních očekávání a tím od samého počátku neutralizují své účinky. Účinná by mohla být pouze politika, která je pro lidi překvapením.
Desinflační politika a koeficient obětování
- pokud je v zemi vysoká setrvačná inflace, CB ji snižuje dezinflační politikou – restriktivní měnovou politikou zaměřenou na snížení setrvačné inflace – to je spojeno s poklesem domácího produktu
koeficient obětování = vyjadřuje, o kolik procent klesne reálný domácí produkt, má-li se snížit inflace o jeden procentní bod
dezinflační politika:
razantní – vede k rychlému snížení inflace, ale velké nezaměstnanosti
gradualistická – snižování inflace postupně, nezaměstnanost se nezvýší o tolik, protože se to rozloží do několika let
Na první pohled není zřejmý, při které dezinflační politice je koeficient obětování větší. Je-li Phillipsova křivka velmi strmá, je koeficient obětování malý (tvrdí to stoupenci školy racionálních očekávání). Jestliže se prac. trhy vyčišťují a lidé tvoří rac. očekávání, stačí, aby CB zveřejnila záměr provést měnovou restrikci, a lidé rychle sníží ceny a mzdy, aniž by se musela zvýšit nezaměstnanost.
Protože aktivistická politika není příliš úspěšná, existují režimy, které pro měnovou politiku stanovují určité pevné pravidlo:
Režim stabilního měnového kurzu
- tento režim zbavuje CB možnosti, aby ovlivňovala AD, růst peněžní zásoby není výsledkem měnové politiky ale vývojem platební bilance (tlak na schodek – CB musí nakupovat dom. měnu, aby zabránila depreciaci)
=> CB nemá fakticky kontrolu nad peněžní zásobou
- působí jako protiinflační kotva – tento režim nutí CB k měnové disciplíně
Pravidlo stálého měnového růstu
- CB si jako zprostředkující cíl vybírá mezi úrokovou mírou nebo peněžní zásobou
- když se CB orientuje na stabilizaci úrokové míry, mění peněžní zásobu v odezvu na změny domácího produktu (růst produktu znamená vyšší poptávku po penězích, tedy tlak na zvýšení úrokové míry – CB musí natisknout víc peněz)
- chce-li CB stabilizovat peněžní zásobu, musí nechat úrokovou míru, aby kolísala spolu s kolísáním domácího produktu
- pravidlo stálého měnového růstu: zvolit určité tempo růstu peněžní zásoby a to pak dodržovat, bez ohledu na pohyby tržních úrokových měr a hospodářské fluktuace (monetaristé)
- výhody:
když se CB podřídí takovému pravidlu, měnová politika bude transparentní a důvěryhodná
zmírnění hospodářských fluktuací, protože ty jsou podle monetaristů vyvolávány právě náhlými změnami peněžní zásoby
dlouhodobě nízká inflace