Makroekonomie 2 - Zápisky z hodin

Změny operačních cílů se přenášejí na zprostředkující cíle:

Provádí-li CB expanzivní měnovou politiku, snížení úrokové míry na peněžním trhu povede k depreciaci domácí měny (popř. také k poklesu úrokové míry na kapitálovém trhu). A zvýšení bankovních rezerv (peněžní báze) povede ke zvýšení peněžní zásoby. Restriktivní politika je opačná.

Zprostředkující cíle ovlivňují konečné cíle:

Expanzivní měnová politika se projeví v depreciaci domácí měny a ve zlepšení zahraničně-obchodní bilance zboží a služeb. Roste AD a domácí produkt, klesá nezaměstnanost – ale krátkodobě. Dlouhodobě dojde ke zvýšení inflace.

Restriktivní měnová politika naopak vede k apreciaci domácí měny a ke zhoršení bilance zboží a služeb. Klesá AD a domácí produkt, roste nezaměstnanost. Posléze dojde k poklesu inflace.

=> dlouhodobě může mít měnová politika jen jediný konečný cíl – inflaci

Nezávislost centrální banky

monetizace státního dluhu – vláda vytvoří dluh v podobě vládních dluhopisů a CB pak tiskne peníze a tyto dluhopisy nakupuje (úroky pak vlastně platí vláda CB,což jde do příjmů státního rozpočtu), to vyvolává inflaci,která snižuje reálnou hodnotu státního dluhu

Je-li CB závislá na vláda, pak vláda ztrácí zábrany ve zvyšování svých výdajů a státní dluh roste, protože počítá s tím, že CB dluh monetizuje. Růst vládního dluhu je doprovázen expanzivní měnovou politikou, jejíž konečné důsledky jsou inflační. =>vláda má sklon k expanzivní (inflační) měnové politice

Je-li CB nezávislá, pak vláda nemá sklon k expanzivní měnové politice.

Aktivistická měnová politika

- označována též jako politika stop-go nebo dolaďování

- používá pro zmírňování hospodářských cyklů, na základě údajů o růstu HDP vytváří prognózy růstu a podle toho řídi měnovou politiku

- potýká se s problémem zpoždění:

• zpoždění rozpoznávací – 5 měsíců, způsobeno tím, že statistické údaje o růstu domácího produktu jsou k dispozici o jedno čtvrtletí později

• zpoždění rozhodovací – měsíc,

• zpoždění zapůsobení – déle než rok, mezi použitím nástrojů a jejich promítnutím do konečných cílů měnové politiky je řada mezičlánků

- CB nedokáže spolehlivě odhadnout vývoj potenciálního produktu

• růst potenciálního produktu => měnová neutralita

• růst nad potenciální produkt => měnová restrikce

• růst pod potenciální produkt => měnová expanze

- pro jdou keynesiánci, proti monetaristé (ty s ní souhlasí jenom při depresi)

Volnost v rozhodování nebo politická pravidla?

Když někdo nejprve vyhlásí, že bude postupovat určitým způsobem, a později, pod tlakem událostí, své sliby poruší a zachová se jinak, jedná se o časově nekonzistentní chování. Důsledkem časové nekonzistence je ztráta důvěryhodnosti.