Vypracované okruhy ke zkoušce

respondentů, který je menší než 10 000. Uveďte možnosti a jednoduchý příklad.

15. Popište základní charakteristiky stratifikovaného pravděpodobnostním výběru pro

vzorkování, uveďte jednoduchý příklad.
Stratifikovaný náhodný výběr - rozdělení základního souboru (populace) do řady příslušných
vrstev zvyšuje pravděpodobnost reprezentativnosti, protože můžete zajistit, aby každá z
vrstev byla zastoupena proporcionálně ve vašem vzorku. Straty by se měli navzájem lišit. V
každém stratu je pak uplatněn princip prostého náhodného výběru. Maximální počet strat 3-
4 (max. 5)! Jinak se ocitáte v nebezpečí. Na rozdíl od skupinového výběru se začíná výběrem
jednotek výzkumu a jejich charakteristik (jedinci: pohlaví, věk, sociální status, firmy: obrat,
počet zaměstnanců, sektor, trhy obdobně to funguje i pro fondy, portfolia, finance, akcie….
apod.).

16. Popište základní charakteristiky kvótního nepravděpodobnostního výběru pro

vzorkování, z čeho čerpá? Uveďte jednoduchý příklad.
Imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace, označuje se jako kvazireprezentativní
s nenáhodným výběrem formou stanovení kvót (znaků rozhodujících o reprezentativnosti
výběru).
 Před sbíráním dat se stanovují kvóty, podle kterých tazatel vybírá respondenty, se kterými
provede standardizované dotazování; stanovení proporcí je nenáhodné, odvozují se z

nějakých dobrých pramenů (př. statistiky a jiných věrohodných výzkumů ve vaší oblasti).
 Rozhodnutí o velikosti vzorku se řídí potřebou mít dostatečné odpovědi v každé kvótě, aby
bylo možné provádět následné statistické údaje analýzy, které mají být provedeny. To
obvykle vyžaduje velikost vzorku mezi 2000 a 5000.
 Nelze však měřit úroveň jistoty nebo meze chyby, protože vzorek není založen na
pravděpodobnosti (viz. Cvičení).
Poznámka: porovnej se stratifikovaným výběrem (vrstvy/straty).

17. Jaké jsou obecné zásady konstrukce otázek v dotazníku? K jakým chybám nejčastěji

dochází u formulace otázek resp. čeho se vyvarovat?
Obecné pravidla: • Max 30 minut???, max. 40 – 50 otázek??, 2/3 uzavřených!!!, • Struktura
musí postihovat cíle výzkumu!!!!!!!!
Konstrukce dotazníku a skládání otázek: 1. Úvod, úvodní otázky (snadné a zajímavé) 2.
Filtrační otázky (o „vhodnosti“ respondenta) 3. Otázky zkoumající problém, zahřívací otázky
(obecnější, náročné na paměť) 4. Kontrolní otázky, specifické otázky (ověřují z jiné strany
pravdivost předchozích odpovědí) 5. Identifikační údaje o respondentovi, identifikační otázky
Vyvarovat se otevřeným otázkám.

18. Popište, kdy nebo za jakým účelem se používá kvalitativní přístup ve výzkumu a kde

se s ním můžeme setkat v praxi?
Využití kvalitativního přístupu ve vědeckých pracích a teorii
Kdy se používá? a) Jestliže je po nás důležité porozumět: subjektivním zkušenostem jedinců
nebo skupin v konkrétních situacích, působení sociálních, kulturních a politických faktorů a
interakcím mezi jedinci a prostředím
b) jestliže studujeme problém, o němž nemáme předběžnou spolehlivou znalost;
c) jestliže není důležité, jak jsou jednotlivé jevy rozloženy v populaci;
d) jestliže se jedná o pilotáž či předvýzkum pro kvantitativní výzkum (podpořit kvantitativní
výzkum při návrhu měřících procedur nebo oblastí/jevů); jestliže studujeme jevy, které
vylučují apriorní operacionalizaci, získat hlubší vhled do zvláštností, které odhalilo
dotazníkové šetření apod.
Pokud si tedy zvolím kvalitativní výzkum, tak protože se zabývám: • Popisem procesů,
vztahů, událostí, okolností, situací, systémů nebo lidí do hloubky • Deskripce, explanace a
explorace tématu nebo zkoumaného jevu ve vztahu k subjektivním zkušenostem, verifikací a
vytvářením předpokladů (hypotéz pro další ověřování v kvantitativním výzkumu), vytváření
teorie nebo naopak vyvracování obecních teorií • Evaluací a komparací praktik, inovací
programů a projektů
V praxi:
• Na všech úrovních a oblastech řízení v podniku: „agile, lean a design thinking“ metoda
delphi, řešení problémů, zavádění inovací a změn, mapování procesů, poradenství a
konzultace, hodnocení, pohovory (techniky jako brainstorming, writestorming,
psychodrawing, grouping jsou podpůrné techniky kvalitativního přístupu).
• Širší kontext: spolutvorba image (značky) nebo produktu s dalšími stakeholdery trhu, loga a
obchodních modelů, kontextuální kvalitativní analýza, kvalitativní testování, atraktivita
produktu, názory, postoje, zkušenosti, expertní skupiny, vnímání, pohnutky, jednání, analýza
hlubšího chování.