Výzkumné metody v řízení - Vypracované otázky k zápočtu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Výsledkem procesu konceptualizace je tedy verbální (nikoli operační) specifikace indikátorů sledovaného fenoménu či jevu.
Konceptualizace je nabývání vědění ve vymezeném problému“
Proces, pomocí něhož přesně specifikujeme, co máme na mysli, když používáme konkrétní pojmy; pojmu dáváme konkrétní, jasně a zřetelně vymezený význam.
Co je to operacionalizace?
Operacionalizace – převod výzkumného problému do empiricky proveditelné podoby, v užším pojetí se jedná o proces transformace pojmů do podoby empirických indikátorů.
Představuje postupnou strukturalizaci, dekompozici, dezagregaci problému s ohledem na cíle a praktickou využitelnost zjištěných výsledků. Zkoumaný problém potřebujeme postupně rozkládat na jeho jednotlivé stále konkrétnější stránky, jež jsou pro jeho praktické řešení podstatné. Měli bychom nakonec dospět až k empiricky zjistitelným (změřitelným) hodnotám (stavům) vlastností jednotek objektu. Hodnoty (stavy) vlastností zjistíme (změříme) v terénu pomocí znaků (proměnných).
Cílem operacionalizace je tedy konstrukce znaků (proměnných), postihujících (měřících) hodnoty (stavy) vlastností, které nás na zkoumaných jednotkách souboru zajímají. Součástí je také přesné vymezení pojmů, které ve výzkumu používáme (zejména taženo/vymezeno v teorii).
Proces operacionalizace v širším, častěji užívaném významu, je chápán jako cesta od pojmů a teorie k empiricky zjistitelným údajům, ukazatelům, znakům, proměnným. Jejím úkolem je přeložit problém z jazyka teoretika do jazyka výzkumníka a převést jej do zkoumatelné podoby. Operacionalizovaná úloha je vyjádřená v otázkách dotazníku či rozhovoru, elementárních jevech určených k pozorování, v měřitelných ukazatelích sociální statistiky. V procesu operacionalizace se neobejdeme bez definic, které vyjadřují obsah používaných pojmů.
Co představuje literární rešerše v rámci provádění výzkumu?
Představuje přehled dosavadních poznatků, současný stav a trendy v řešení dané problematiky. Postupuje se od obecných poznatků ke specifickým.
Základ této části tvoří obsahově-kauzální analýza, tedy přehled názorů jiných autorů (resp. přehled literatury) a dosavadních výzkumů, které byli v dané oblasti realizovány.
Přehled poznatků by neměl obsahovat obecně známé informace. Nemělo by se jednat o pouhý souhrn citací literárních zdrojů.
Teoretická východiska, tj. teorie, která souvisí se zkoumaným problémem a jeho řešením. Jedná se o výchozí bod pro deduktivní přístup.
Shrňte, co podstatného o tomto problému již napsali ostatní autoři (přístupy, modely, oblasti, témata či realizované výzkumy a jejich výsledky).
Účelem je zasadit výzkum do širšího kontextu a ukázat čtenáři, jak vaše studie doplňuje výzkumy, které již byli na vašem tématu provedeny.