Otázky ze zoohygieny

Neutralizace toxinů – specifické protilátky tyto toxiny vážou, tyto protilátky se využívají k pasivní ochraně ohrožených, neimunních jedinců

Neutralizace virů – protilátky zabraňují připoutání viru na cílové buňky.

Opsonizace bakterií – protilátky povlékají bakterie a podporují tím jejich odstranění mikrofágy

Aktivace komplementu – komplexy antigenu s protilátkami aktivují komplementovou kaskádu. Komplement pak buňky může lyzovat.

Patologie imunity (hypersenzitita, autoimunita, imunodeficience)

Imunologická nedostatečnost – imunodeficience (zděděné, získané, přechodné nebo trvalé snížení tvorby protilátek nebo buněčné reakce) Nedostatečnost humorálních a celulárních mechanismů se projevuje jako hypogamaglobulinémie – zvýšené náchylnosti vůči některým onemocněním

Stavy neúměrně vysoké imunitní reaktivity – hypersenzitivita (alergie, anafylaxe) vzniká opakovaným stykem s antigenem nebo s alergenem.

Autoimunita – jejím základem je specifická reakce na vlastní antigeny organismu, napomáhají k odstraňování poškození buněk nebo částí tkání.

Alergie (alergeny, typy alergie)

Zprostředkována výhradě imunologickými reakcemi. Projevuje se po senzibilizaci. Alergeny endogenní a exogenní. Cesty vstupu jsou inhalační, perorální, parantelární a kontaktní.

Alergie má 2 fáze : 1) imunologicky specifická – klinicky se neprojevující reakce mezi antigenem a protilátkou, tato fáze vede k uvolnění histaminu,

2) klinicky manifestní – patologická reakce organismu na podráždění vyvolané uvolnění mediátorů.

Rozlišujeme 4 základní typy : i) přecitlivělost anafylaktického typu – vede k tvorbě protilátek ze skupiny Ige.Základními buňkami produkující protilátky jsou B-lymfocyty ii) přecitlivělost cytotoxického typu – tvoří se protilátka IgG (autoimunitní anémie, endokrinní imunitní choroby, . iii) přecitlivělost imunokomplexů – zprostředkovaná T-lynfocyty, je typem pozdní oddálené reakce, iv) přecitlivělost zprostředkovaná buňkami

Rány (dělení, hojení rány a fáze a děje probíhající v hojící se ráně)

Bodné rány – průnik relativně tenkého dlouhého tělesa do tkáně.

Řezné rány – plošné a vznikají ostrým předmětem. (rána sečná – více do hloubky)

Tržné rány – vznikají mechanickým působením, proces hojení delší (vznikají kapsy, naplněné krví nebo hnisem)

Zhmožděná rána – vzniká tupým předmětem za současného působení tlaku.

Kousné rány – spojuje se zde rána tržná a rána zhmožděná

Střelné rány – po vniknutí projektilu do těla, mohou být penetrující nebo nepenetrující

Otrávená rána – po bodnutí hmyzem

Biologie hojení rány – kontinuální proces obnovy tkání. Podstatou je regenerace buněk, jejich proliferace a produkce kolagenu.

1. fáze hojení rány – zánětlivá, prvním krokem je kontrakce myopiteliálních buněk a cév. Po 10 minutách je vystřídána dilatací cév, což vede ke zvýšení přílivu krve do rány a spolu s ní i zvýšení imunitních buněk – celulární rekce.

2. Prolifarativní fáze – uzavření rány, proliferace a migrace fibroblastů a sekrece kolagenu. Vytváření fibrové sítě. Fibroblasty jsou následovány novými kapilárami a tvoří základ pro novou tzv. granulační tkáň. (bariéra pro mikroorganismy)

3. Fáze zrání – konečná fáze tvorby jizvy. Zmenšující se počet fibroblastů a kolagen se začíná formovat do vláken podél linií tahu.