Otázky ze zoohygieny

MIC – minimální inhibiční koncentrace, je nejnižší možná koncentrace působící na smrt mikroorganismů. Má za úkol stanovit antibiogram.

Tam, kde se nedodržuje dávkování, nebo koncentrace antibiotik klesá pod MIC, může dojít k rezistenci.

Anitiflogistika (dělení, indikace, rizika)

Nesteroidní antiflogistika –

mají protizánětlivý účinek a jsou založeny na bázi hormonů. Antipyretické účinky (proti horečce,) antiflogistické účinky ( proti zánětu) a analgetické účinky ( proti bolesti )

steroidní antiflogistika –

neboli kortikoidy, protizánětlivé látky na bázi steroidních hormonů, - krátkodobě působící, střednědobě působící a dlouhodobě působící.

Používají se při chronických zánětech, nebo degenerativních onemocněních.

Definice jedu a jeho působení v organizmu, toxikokinetika

Jed je látka, která v malých dávkách nebo koncentracích, při jednorázovém nebo opakovaném působení na organismus zvířete, způsobí těžké poškození nebo smrt. Charakter může být chemický, fyzikální nebo smíšený.

Škodlivý účinek závisí na množství dávky. Aby se látka projevila toxicky, musí v organismu působit na určitém místě určitou dobu – expozice. Působení jednorázové vyvolává otravu akutní, opakované, lze označit za subakutní, subchronické a chronické. Míra poškození je závislá na frekvenci, jakou je organismus poškozován.

Většina toxických látek působí bezprostředně po přijmutí – bezprostřední toxicita. Účinek projevující se za delší období – opožděná toxicita. Pokud je místo vstupu noxy finálním poškozením – lokální toxicita. Nebo vstupní branou do organismu s následným rozšířením do ostatních soustav – systémová toxicita.

Toxikokinetika

Nejčastějším ,místem vstřebávání toxických látek je trávicí soustava (GIT), vstřebávání může probíhat od dutiny ústní po rektum. Dalšími místy mohou být plíce nebo kůže. Nejvíce toxických látek se koncentruje v játrech a ledvinách, následují tuková tkáň, kostní tkáň a placenta.

Toxické látky mohou být vyloučeny v nezměněné podobě buď tělními exkrementy, nebo přeměněny v hepatocytech jater.

Otravy anorganickými a organickými látkami

Otrava kuchyňskou solí – nejčastěji postižena prasata. Tyto otravy jsou akutní.

Otravy olovem – mohou být způsobeny anorganickými i organickými sloučeninami.

Sloučeniny dusíku – nejčastější příčinou je vzestup obsahu dusičnanů v sušině krmiva nad 0,5 %

Močovinou a amoniakem – v perakutních případech úhyn do 45 – 120 minut

Otrava sulfanem – vzniká anaerobním rozkladem organické hmoty. Uvolnění při manipulaci s kejdou.

Otravy mědí – po příjmu kontaminovaného krmiva. (postřiky) zvláště citlivé jsou ovce.

Otravy kadmiem

Aldehydy (fridex)

Pyretridy a pyretroidy – přípravky k hubení hmyzu

Kumulativní a antikoagulační rodenticidy – po požití hlodavce uhynulého po rodenticidu