Otázky ze zoohygieny

onemocnění mimo nemocná zvířata.

Dělení dezinfekčních prostředků : - statické (s účinkem reverzibilním – vratným) a - cidní (s účinkem ireverzibilním – nevratným).

K dezinfekci vnitřního zařízení objektů

při nákazách vyvolaných sporotvornými a nesporotvornými bakteriemi se používají preparáty na bázi chlóru (chloraminy – 10% chloramin B, 50 – 60°C), vyčeřené roztoky chlorového vápna s 5 % aktivního chlóru 15 – 20°C teplé, 4% formaldehyd, 25 – 30°C , 10% NaOH, 70 – 80°C nebo 10% roztok krezolsírové směsi, 70 – 80°C.

Při nákazách vyvolaných viry se používají roztoky 2 – 4% NaOH, 70– 80°C teplé, 20% suspenze čerstvě hašeného vápna, 15 – 20°C, vyčeřené roztoky chlorového vápna s 2 – 4% aktivního chlóru, 3 – 5% roztoky krezolsírové směsi 70 – 80°C, 4 - 8% roztoky chloraminu.

K dezinfekci vody ve studních je používáno chlorové vápno (10 g / m3 vody) ve formě koncentrovaného roztoku.

K jednorázové dezinfekci vod se používají přípravky na bázi kovového stříbra (Sagen)

K dezinfekci hnoje se používají metody termické (spálení) a biotermické zneškodnění

hnoje. Dezinfekce močůvek v močůvkové jímce se provádí suchým chlorovým vápnem (s

obsahem nejméně 25% aktivního chlóru).

K povrchové dezinfekci půdy se používají suspenze chlorového vápna s 5 % aktivního

chlóru, 4% roztoky formaldehydu, 10% horký roztok krezolsírové směsi nebo NaOH

Dezinfekce vzduchu se provádí aerosoly nebo odpařováním roztoků: kyselina mléčná (10 mg/m3), kyselina pyrohroznová (15 – 20 mg/m3), trietylenglykol (10 – 15 mg/m3), glycerin (20 mg/m3).

Fyzikální faktory stájového prostředí

Teplota vzduchu

je nejvýznamnějším faktorem. Homoiotermní, neboli stálotepelní živočichové si

udržují relativně stálou teplotu těla a to proto, aby rychlost biochemických reakcí v těle příliš

nekolísala. Mají tedy vyvinutou termoregulaci.

Reflexní termoregulace se spouští na základě informací z teplených receptorů,

uložených v kůži. Na jejich základě termoregulační centrum v hypotalamu zajišťuje funkce

sloužící buď k redukci tepelných ztrát a zvýšení tepelné produkce v prostředí chladném, nebo

zvyšují výdej tepla a snižují tepelnou produkci v horkém prostředí.

Fyzikální termoregulace zajišťuje výdej tepla z organismu. Teplo z organismu odchází

při evaporaci (odpařování) vody a to jednak z povrchu těla, z plic a z dýchacích cest. U

zvířat při odpočinku se takto ztrácí 25 % tepla.

Chemická termoregulace - teplo z povrchu těla vydáváno radiací (vyzařováním), ke které dochází při rozdílných teplotách dvou předmětů vzájemně se nedotýkajících. Jestliže v chladném

prostředí nestačí reflexní a fyzikální regulace v zabránění poklesu teploty tělesného jádra,

spouští se.

zóna termoneutrality, nebo také teplotní pohody zvířat. Je to teplotní interval, ve kterém organismus nemá žádný problém s podchlazením ani přehřátím a nemusí tedy vynakládat část energie na udržování teploty.